Česká televize nedávno odvysílala reportáž spolku Obraz o mizerii, v jaké ve velkochovech živoří slepice. I ruské věznice vedle toho vypadají jako Ritz. Není to ale nic nového. My lidé se sice rádi veřejně chlubíme starostmi o dobro zvířat, ty ale většinou končí, jakmile to ohrozí naši peněženku. Slepice samozřejmě živoří ve velkochovech, protože chceme levná vejce. A nejen levná, nejlíp ještě ve slevách.
V den, kdy píšu tenhle sloupek, nabízí hypermarket Billa vejce z klecí v akci se slevou 50 procent a Tesco se slevou 43 procent. I tak ale jasně trumfuje Lidl s cenou 1,8 koruny za kus. Fakt mě proto baví číst, jak se po reportáži nejen Lidl a Tesco, ale i Globus dušují, že někdy do roku 2025 budou prodávat jen vejce z bezklecových chovů. Někdy se tomu říká PR, jindy pokrytectví. A nejčastěji obojí dohromady. S velkou reklamou najednou začnete napravovat to, co jste sami pomohli způsobit.
Přesto: pokud hypermarkety nevykradou politiky a nezůstanou jen u slibů, určitě jde o krok správným směrem. Jenže to nebude zadarmo: vejce od "šťastnějších slepiček", jak dnes rádi říkáme, stojí až třikrát tolik. Navíc jich i díky tlaku hypermarketů na co nejnižší cenu, který pomohl boomu chovných klecí a z tradičních chovů udělal prémiové zboží, dnes není dost ani pro hypermarkety. Masový návrat k volným chovům by stál kolem pěti miliard korun.
Vejci to ale celé jen začíná. Podívejte se na většinu kuřat prodávaných v Česku, ráji diskontního kuřecího, a zjistíte, že s kuřaty nemají moc společného: jako kuře nevypadají (nemají normálně vyvinuté tělo) ani nechutnají, protože jako kuřata nežijí. A můžeme jít klidně dál k prasatům i skotu, chovům stále více založeným na kukuřici. Ale třeba jsme dosáhli kritického bodu zlomu. A mimochodem: doufám, že aspoň lidé z Obrazu nenakupují vejce z klece.
