Psala se raná 70. léta, boardy se vyráběly doma v garáži a jezdily se disciplíny jako slalom nebo skok do výšky a do dálky. Na české scéně se tehdy začala profilovat silná skateboardová generace.
Její příběhy se před pěti lety objevily v publikaci Prkýnka na maso jsme uřízli dvojice autorů Martiny Overstreet a Michala Nanora. Osudy skateboardových legend se nyní rozhodl ukázat také novinář a režisér Šimon Šafránek ve filmu King Skate, který se poprvé promítal na letošním, 53. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech.
Jsou to rebelové
"Skejt je pohyb a pohyb je film. Odrazovým můstkem pro tenhle projekt byla kniha a s jejími autory se dobře známe," líčí Šimon Šafránek svou motivaci pro celovečerní snímek, který se na plátnech kin objeví od 15. září, po své premiéře na jednom z nejpovolanějších míst v Česku pro tuto komunitu − na pražské Štvanici.
Kde se u nás skateboarding objevil poprvé, se s úplnou jistotou říct nedá. Většina zasvěcených se ale shoduje, že to bylo právě v Karlových Varech, které měly vždy blíž na Západ, tedy i k tamním trendům. "Na sídlišti ve Staré Roli stával bazén, vypuštěná hasičská nádrž, která měla svažité stěny, tudíž ideální podmínky pro jízdu," upozorňuje režisér na českou alternativu zahradních bazénů, kde skejtovali teenageři v USA. "King Skate je mejdanový film, který má za úkol vtáhnout lidi co nejvíc dovnitř. Proto jsme vsadili i na originální soundtrack kapel."
Ve filmu tak zazní například pecky od Devo, The Clash nebo Sex Pistols, které sami skejťáci před revolucí poslouchali. Skejt byl v tu dobu něco jako životní názor, ale možnost říct ho nahlas byla tehdy značně omezená − prkna se u nás nevyráběla a skateboarding byl považován za rebelství. Od té doby se ale hodně změnilo a skateboardingem se dnes dá na vrcholové úrovni velmi slušně uživit.
Mezi průkopníky této zábavy u nás patří Petr Forman, jenž dostal první skateboard v roce 1976 při návštěvě svého otce, režiséra Miloše Formana, ve Spojených státech. A byly samozřejmě i další legendy, třeba Ivan "Zobák" Pelikán, manželé Škrabalovi, mistr světa ve skoku vysokém z Vancouveru v roce 1986 Luděk Váša… Ti všichni se ve filmu Šimona Šafránka objevují. A někteří z nich jezdí dodnes.
"Skateboarding se za ta léta hodně proměnil, přesunul se víc do ulic − ať už ve streetstylu nebo nověji v oblibě longboardů a pennyboardů," bilancuje Šimon Šafránek.
Vypravili jsme se za několika osobnostmi, které vyznávají i aktivně praktikují tento životní styl.
Skejtové manželství
"Je tu trochu nepořádek. Spali u nás kamarádi a odjeli teprve včera večer," vítá nás Renata Škrabalová na zahrádce za domem v Poličce, kde s manželem Ivem bydlí. O předešlém víkendu v městečku nedaleko Svitav totiž proběhly skejtové závody, které Škrabalovi pravidelně organizují se svým klubem SK8 Slalom Polička. Takzvané malé skejtové závody pořádali potřetí, klasické slalomové se tu pod jejich taktovkou odehrávají už od roku 1980.
Ivo pracuje jako kontrolor kvality u strojírenské firmy a Renata je kadeřnice, přesto mají doslova skejtové manželství − díky skateboardingu se poznali, dodnes se mu věnují, a v garáži mají dokonce malou dílnu na výrobu desek na prkna všeho druhu. "V Poličce nebylo v 70. letech co dělat, tak jsme začali jezdit. Prkna jsme si vyráběli sami," vzpomíná Renata na svůj první skateboard zhotovený z překližky, amatérsky svařeného podvozku a koleček slepených ze tří hokejových puků. Shánělo se prý kdeco, i když to třeba vůbec nejelo.
Skateboarding se podle manželů Škrabalových všude rozvíjel podobně a ve stejnou dobu. "Stacy Peralta kolem sebe v Americe soustředil lidi, kteří uměli jezdit, a točil skejtová videa s názvem Bones Brigade na VHS. Ty potom sledovali nadšenci po celém světě, ačkoliv bylo extrémně těžké je sehnat. Když jsme se za pár let potkali se skejťáky z Brazílie nebo Francie, zjistili jsme, že všichni posloucháme tu samou hudbu a máme stejnou energii," říká Ivo, který v Poličce začínal jezdit s Martinem Kopeckým, velkou skateboardovou legendou té doby.
Po revoluci u nás slalom a všechny původní disciplíny ustoupily do pozadí. "Najednou byla možnost podnikání, takže začaly vznikat skejtové obchody, kde se podporovala nově vznikající pouliční scéna, stavěly se skateparky…" vzpomíná Ivo na situaci po pádu železné opony. "A nová generace začala říkat, že slalom není divácky tak atraktivní jako streetový styl," přidává se Renata ve žlutém tričku s logem poličských závodů.
Slalom se tak od čtyřiadevadesátého nejezdil vůbec, a stará skejťácká parta se proto poměrně dlouho nesešla. A možností, jak to změnit, bylo zase uspořádat závody. "Kamarádova manželka měla ve vedlejší dědině hospodu a stěžovala si, že tam nikdo kromě nás nechodí na pivo. Kolem byl přitom perfektní asfalt. A tak jsme do toho v roce 2001 šli znovu," vypráví Ivo, jak vznikla série závodů Starý kolena, která pomohla český slalom vrátit zpátky do života.
Sami Škrabalovi závodili ještě loni, teď se ale soustřeďují především na trénink dětí a mládeže v Poličce. "Líbí se nám myšlenka, že slalom nechcípne s námi," směje se Renata, která byla dlouhá léta jedinou českou závodnicí. Nakonec se jí povedlo přemluvit pár dalších a dnes je jich šest. "Už mám splněno. My jsme jezdili skoro po rovině, dneska jsou ty kopce čím dál prudší. A já už mám trochu strach," přiznává a není se čemu divit, protože u mužů při závodech rychlost překonává i 60 kilometrů za hodinu, ženy jezdí okolo čtyřicítky.
Komunita přibližně 40 průkopníků československého skateboardingu se schází především na závodech. "Na večerní party vždycky dorazí i Luděk Váša, i když už dávno nejezdí. Je krásné, že naše stará parta pořád drží při sobě," pochvalují si. "Prostě si tak vegetujeme, jen už si moc nepovídáme o ženských, ale o tom, co koho kde bolí. Ale sranda je pořád stejná," líčí Ivo.
V srpnu se příležitost pro velké setkání naskytne znovu − v Poličce se chystá slalomové mistrovství světa a už teď je přihlášena bezmála stovka závodníků. "Přijede i desetinásobná mistryně z USA, Italové, Švédi, Francouzi, Brazilci… Celý svět se sjede v Poličce." Ačkoliv po městě Renata s Ivem nejezdí − není tu prý ideální terén −, občas na skejtech vyjedou za město. "Za čtyři hodiny se dá zvládnout i 25 kilometrů. Když je to do kopce, skejty nesem, když z kopce, tak jedem."
Co se dočtete dál
- Co dnes dělá mistr světa z roku 1986 ve skoku do výšky Luděk Váša. Jezdí ještě na skateboardu? A jak k ježdění přistupuje mladá generace tvořená například Maximem Habancem nebo několikanásobná mistryně ČR a držitelka ocenění z evropských šampionátů Klára Kašparová.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
