Je sobota odpoledne, poněkud nevlídný začátek léta, větrno, oblačno s přeháňkami, ale lidé klidně stojí frontu a těší se, až vystoupají 98 schodů, díky nimž překonají 20 výškových metrů a pak se budou moct přesvědčit, jak vypadá okolí z ptačí perspektivy. Jestli uvidí svůj dům, sídliště, rybník nebo románský kostel svatého Bartoloměje. Nahoře jich může být najednou jen devět. Každý si rád těch několik minut, než se rozhledna uvolní, počká.
Děti baští dobroty z pojízdného stánku, jehož majitel bude mít dobré tržby. Někdo si čte tabuli s technickými údaji. Většina si krátí dlouhou chvíli prohlížením stavby navržené Martinem Rajnišem a Davidem Kubíkem, jejíž schodišťovou věž podpírá trojice nohou z propletených akátových kmínků. Jako by se jen zastavila na své cestě po metropoli a rozhodla se, že právě tady, na jejím východním konci, kde se již pozvolna rozpouští do polí a předměstských obcí, zůstane. Kdyby ještě býval žil spisovatel John Wyndham, zajásal by z nečekaného zjevení toho vůbec největšího trifida, jakého si možná ani nedokázal představit.
Český žánr
Rozhledny patří k druhu staveb, které získaly v Česku větší oblibu než v jiných státech, jejich počet se pohybuje okolo čtyř stovek, na jednoho obyvatele je to nejvíc na světě. Jsou typicky českým produktem, budují se zde už 200 let. Co je na nich tak vzrušujícího, že je jim věnována taková pozornost?
Příčina oblíbenosti rozhleden spočívá pravděpodobně v tom, že jsme zemí, která neoplývá dalekými horizonty: nacházíme se v zalesněné kotlině většinou ohraničené pohořími. Nemáme moře a trpíme jistými pocity stísněnosti, aniž bychom si to již uvědomovali. Kdo žije v bezprostředním kontaktu s mořem, získává přirozenou odvahu bojovat s nevyzpytatelným živlem a současně nedozírnými dálavami.
Zatímco naši předkové řešili otázku, co se děje ve vedlejším údolí, předkové obyvatel přímořských zemí se ptali, co se nachází tam, kde za nekonečnou vodní hladinou zapadá slunce: nejodvážnější z nich se pak vydali zjistit, jestli za hranou horizontu se svou lodí přepadnou do propasti. My si musíme vystačit s rozhlednami. Mají něco do sebe. Jejich zásadním, vše určujícím účelem je dobrý výhled.
Právě v této podmanivé jednoúčelovosti spočívá jejich kouzlo. Jsou jen na koukání! Nejde o nic jiného než vystoupit nahoru a dívat se, žasnout, poznávat, kochat se, rozhlížet se. Cokoliv jiného přidaného k rozhlednám − jsou-li začleněny do nějakého širšího stavebního souboru − už rozostřuje jejich žánrovou čistotu. Výstup na vrchol pak vyžaduje fyzickou námahu, s níž se do krevního řečiště vyplavují hormony blaženosti.
Další potěšení přináší objevení předtím neviděné scenerie díky radikální proměně úhlu pozorování. V době, kdy je vše spoutáno regulacemi, tabulkami a měřením efektivity, jsou svého druhu luxusem, přitom nikoliv závratně drahým: náklady na vybudování rozhledny se pohybují od stovek tisíc korun až po 15 milionů, záleží na složitosti, použitém materiálu. Doubravka přišla na tři a půl milionu, tři dal privátní investor (developer, který v přilehlé oblasti buduje nové domy), 500 tisíc pokryli dohromady menší dárci a městská část Praha 14 přispěla 50 tisícovkami.
Guru Rajniš
Za hlavní osobnost mezi českými architekty, věnujícími se ve 21. století rozhlednám, můžeme pokládat architekta Martina Rajniše. Postavil jich sedm, a to nepočítám vzducholoď nad galerií Dox, z níž je vidět hodně daleko, anebo novou poštovnu na Sněžce, jejíž střešní plošina představuje nejvyšší bod, kam může člověk v Česku vystoupit. Další pak čekají na to, až budou postaveny. Souvisí to s jeho nezlomnou touhou po experimentu a svobodném architektonickém vyjadřování.
Svoje odhodlání sepsal v textu "přirozená architektura", v němž upozorňuje na povrchnost soudobého stavění a nabádá k těsnějšímu přimknutí k přírodě: "Jsme součástí přírody. Pokud hledáme společnou řeč se všemi lidmi na zemi, pokud chceme, aby současná architektura byla příjemná a sdělná, budou logickými kroky právě přírodní principy. Příroda je neuvěřitelnou pokladnicí geniálních konstrukcí, tvarů, barev, systémů i nahodilostí. Ukazuje nám, jak žít s chybami a nezpůsobit katastrofu."
Co se dočtete dál
- Martin Rajniš se podílel například na obchodním domu Máj nebo nákupním centru Nový Smíchov. S kým ale spolupracuje v jeho "době dřevěné".
- Co pro něj znamenají rozhledy a kde všude už tyto stavby podle jeho návrhu stojí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
