Mladá studentka staví v Kambodži školy pro chudé děti. Za svou iniciativu Veronika Pospíšilová získala titul Laskavec

Kambodža je země poznamenaná občanskou válkou, genocidou a v neposlední řadě také velkou chudobou. A kdo v podobně rozvojové destinaci nestrávil aspoň nějaký čas, jen těžko si dokáže představit kulturní a společenské rozdíly v porovnání s Evropou. "Kambodžané oslavují khmérský nový rok, ale třeba vůbec nemají Vánoce. Tomu se české děti diví asi úplně nejvíc," vypráví Veronika Pospíšilová, která do rozvoje vzdělávání v kambodžských vesnicích investovala už hodně energie a o tamní situaci pořádá besedy a přednášky zase u nás.

"Ani narozeniny moc neřeší a už vůbec si nedávají dárky," přidává se její maminka Hana, když vzpomíná, jak jednou koupily kambodžskému kamarádovi dort k narozeninám a on byl hrozně překvapený. "Dárky pro ně nejsou důležité a oni navíc nemají ani co dávat, jsou rádi, že mají co jíst. Ale vtipné je, že mnohdy ani nevědí, kdy se kdo narodil."

Protože Veronika vyřizuje také dálkové adopce, datum narození je pro ni podstatná informace – adoptivní rodiče z Česka to samozřejmě chtějí vědět, aby mohli svým svěřencům poslat něco potřebného. "V Kambodži je běžné mít třeba i osm dětí, takže v tom potom vzniká trochu chaos. Asiaté ještě navíc k věku počítají rok navíc, který miminko strávilo v bříšku," směje se dobrovolnice. 

Do malé vesničky Bantayrersey se Veronika chystá zase v listopadu, kdy v Kambodži začíná školní rok. Ten bude ve škole, na jejíž stavbu sehnala prostředky, sledovat už počtvrté. Přitom celý projekt odstartovala náhoda – nebo možná spíš osud, protože jak studentka etnologie se specializací na orientální studia říká, tenhle projekt si ji našel sám.