Nevěděli jsme o něm nic. Tedy skoro nic. Pouze jeho jméno, věk (48 let), povolání (zedník) a to, co se mu právě přihodilo. V rychlém sledu proběhla bolest na hrudi, příjezd záchranky, resuscitace a převoz do naší nemocnice.

Na sále jsem spatřil bezvládné lidské tělo, jehož hrudník svírala podivná obruč a zvonovitým koncem stlačovala v rychlém tempu jeho přední stěnu. Ten přístroj se pokoušel masírovat srdce tak, aby směrem do těla vysílalo aspoň minimální množství krve, neboť samo už kvůli probíhajícímu infarktu nepracovalo.

Zbývá vám ještě 80 % článku