Je ráno, sedíme v zastrčené podolské kavárně a Petr Pečený si zkouší z konvice nalít čaj. Lije ho ale vedle šálku. "Každý den v 7.15 teď cvičím jógu a jsem z toho hrozně hyperaktivní. Ale doufám, že to chlast zase rozežene," směje se svým nakažlivým smíchem. Pečený se právě vrátil z resortu Svatá Kateřina na Vysočině, kde si pomocí indické jógy čistil čakry a další tělesné i duševní věci. "Můžeš tam být klidně i 14 dnů, ale blahořečil jsem si, že jsem si jich koupil jen deset. Bylo to úžasné, ale takový jogín ještě nejsem," dodává hned. Ano, vše má své meze.
Padesátník Pečený je známý advokát a kromě toho i frontman punkové skupiny Doctor P.P., jejíž jméno neodkazuje k lékařství, ale k titulu doktora práv mého spolustolovníka. Je tam s námi ještě Tomáš "Magor" Doležal, další padesátník a pro změnu baskytarista a kapelník o něco slavnějších Tří sester. Oba se vzájemně titulují "doktore" a "inženýre", neboť Doležala zdobí stejně jako jeho kolegu Fanánka titul inženýra. S oběma pány je celkem legrace a kromě punku a osobitého humoru je pojí ještě jedna věc: láska k šampaňskému.
Z hobby do byznysu
Ano, fakt k šampaňskému. Hospodské Tři sestry sice proslavily i hektolitry piva a ani z muziky či videoklipů Doctora P.P. hned neucítíte nejjemnější bublinky na světě, právě skrz hektolitry piva se ale oba tito pankáči ve zlatém mužském věku propili až k hektolitrům šampaňského. Nebo přinejmenším litrům. "Za koncert vypiju dvě, výjimečně i tři lahve šampaňského, prokládám to ale pivem, abych se nepřekyselil," vysvětluje mi s nádechem vědeckosti Doležal.
Pečený s Doležalem šampaňské ale jen nepijí. Společně vlastní firmu PMP Exclusive, jež prodává hlavně biodynamické a hodně suché šampaňské privátní klientele i nejlepším restauracím včetně třeba michelinské La Degustation Boheme Bourgeoise. Vše sice začalo před šesti lety jako hobby, což v případě šampaňského není vůbec nepochopitelné, časem to ale přerostlo i v byznys. Do Česka tak dnes oba dovážejí 14 vinařů a vloni prodali zhruba 7000 lahví vína, dvakrát více než předloni. Letos se proto rozmáchli i marketingově, když udělali "ambasadorkou" svých vín Andreu Verešovou.
I s ní se začátkem dubna chystali do Champagne na velký veletrh tamních biodynamických a přírodních bublinek. "Tam prostě musíš být, když obchoduješ s vínem. Jenže už není snadné se na ten veletrh dostat, vinařů a hlavně zájemců o jejich produkty je stále víc. Právě na tom vidíš, jaký jsou dnes biodynamická vína a menší vinaři trend. A že je nějaký nový vinař dobrý, to jednoduše poznáš podle toho, že má u svého stánku nejvíc lidí," vysvětluje Pečený. Doležal ho rád hned doplní s vlastní společnou zkušeností: "Nefunguje to ale tak, že se tam lidi nalijí jako prase, jak jsme to kdysi dělali my." I pankáči evidentně stárnou.
Flétna pro šampaňské
Jistým mezikrokem "doktora" s "inženýrem" v jejich cestě za šampaňským byla "bohemka", jež má však k vínu podobně daleko jako pivo. "Ještě na vysoké škole jsme koupili bohemku a šli za holkami do města," vzpomíná Doležal. "Já jsem pil šampaňské už dřív, ta biodynamická a přírodní jsme ale samozřejmě neznali. S těmi nás seznámil až jeden sommeliér. A vinaře, k nimž nás přivedl, jsme si už nechali v portfoliu," říká Pečený, jenž s Doležalem vlastní v Praze i hospody.
V uvedeném výběru logicky nenajdete jména největších šampaňských domů, biodynamičtí a přírodní vinaři jako třeba Benoit Déhu, Pascal Doquet, Georges Laval nebo Benoit Lahaye jsou menší a všeobecně taky méně známí. To ovšem vůbec neznamená, že jsou horší nebo levnější; jejich vína často nesou nejvyšší klasifikaci Grand Cru a najdete mezi nimi i nemálo špičkových ročníkových šampaňských. Někteří tito vinaři dnes kolem sebe mají auru ikon biodynamického hnutí, a svým vínům dokonce hrají na flétnu či jiné různé hudební nástroje. Jejich šampaňské najdete i ve světových michelinských restauracích. Jedna lahev vás pak může připravit o dost tisíc.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist