Pro čtivo do kotelny, prodejny potravin nebo hradu. Knihovny patří v Česku k tomu nejzajímavějšímu, co se v architektuře objevuje

Češi milují knihy. Opravdové knihy, v pevné vazbě, nejlépe plátěné. Dokážou je ocenit, a nic na tom nemění ani nová elektronická média, která by prý měla jednou opravdové knihy nahradit. Panuje zde kult krásných knih, jimiž se dá listovat, jejichž stránky se dají hladit a také voní. Možná to je jeden z důvodů, proč se staví nové knihovny, které patří k tomu nejhezčímu, co se v naší současné architektuře objevuje.

Kotelna i hrad

Kromobyčejnou slabost mám pro knihovny, které vznikly proměnou budov odsouzených k zániku nebo k chátrání. Ukazují na důvtip, představivost, hlavně však na úctu k minulosti. Kupříkladu v jihomoravské obci Mokrá-Horákov architekti Petr Hovořák a Radim Lička dostali úkol, aby kotelnu, která přestala sloužit svému účelu, proměnili v knihovnu a společenské centrum. Mělo to svoji logiku spočívající v ekonomice. Jenom odstřel komína byl totiž vyčíslen na milion. Architekti z něj udělali věž s hodinami, betonovou schránku na spalované uhlí očistili od špíny i všech technologických zařízení, budovu prosvětlili proskleným průčelím, nechali do ní vstoupit návštěvníky po širokém schodišti připomínající amfiteátr. Došlo ke vzorové metamorfóze, oživení, překódování stavby.