Moje čtení: Vědec Jiří Grygar

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Na nočním stolku nemám žádné knihy, protože do postele padám a usínám minutu po dopadu. Místo stolku mám batoh, se kterým jezdím do práce a čtu v metru, tramvaji, autobusu a ve vlaku. Teď si čtu knížku Lubomíra Kopečka − Miloš Zeman: Příběh talentovaného pragmatika. Předtím jsem už dočetl knížku Marka Orko Váchy Nevyžádané rady mládeži. A brzy si dám do batohu knížku Ladislava Heryána Stopařem na této zemi. Tito autoři patří mezi přední osobnosti a dávají mi naději, že ve shodě s Libušiným proroctvím můj drahý český národ neskoná.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Podle abecedy: Douglas Adams, Arthur C. Clarke, Josef a Karel Čapkovi, Paul Davies, Pavel Eisner, Graham Greene, Ilja Hurník, Thomas Mann, Jan Neruda, George Orwell, Ernest Thompson Seton, Jan Sokol, Vladislav Vančura…

Co jste četl, když jste byl kluk? 

První byla Babička Boženy Němcové. Pak mne však už začaly bavit texty populárně vědecké − o principech létání, jak funguje lidské tělo, o motýlech… A když jsem si v necelých devíti letech přečetl spis Josefa Pospíšila Vesmír novýma očima, rozhodl jsem se, že budu astronomem. Jako začínající skaut jsem obdivoval i Hochy od Bobří řeky.

Kterou knihu si v tomto životě ještě musíte přečíst?

Mám čtyři doživotní resty: Zločin a trest a Bratry Karamazovy Fjodora Dostojevského, Odyssea Jamese Joyce a od Marcela Prousta Hledání ztraceného času.

Kterou naučnou knihu byste doporučil laikům?

Myslím, že velkou přitažlivou sílu pro mladé čtenáře má tetralogie napsaná dcerou Lucy a zkontrolovaná a doplněná jejím otcem teoretickým fyzikem Stephenem Hawkingem. Vyšla už v českém překladu jako Jirkův tajný klíč k vesmíru, Jirkův vesmírný lov pokladů, Jirka a velký třesk, Jirka a neprolomitelná šifra. Děti se nenápadně poučí o povaze současné fyziky, astronomie, kosmologie a kybernetiky.

Kterou autorku byste rád pozval na sklenku?

Paní Markétu Baňkovou, která mne oslovila svou prvotinou Straka v říši entropie a posléze překvapila podobně nápaditou knihou o biologii.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

Tipuji, že by to šlo dobře s Janem Nerudou nebo Karlem Čapkem. Nerudovi bych s obdivem pověděl o intuici, s níž v Písních kosmických správně odhadl vývoj astronomie až do současnosti, a Karlovi Čapkovi bych nejprve poděkoval za jeho Krakatit, který jsem četl v 11 letech, a dozvěděl se tak poprvé o Einsteinově teorii relativity a jejích praktických aplikacích.

Foto: Libor Fojtík

Imunolog Ivan Lefkovits sestavil téměř tisícistránkové vzpomínky přeživších holokaust. Sešity z pekla ilustroval Gerhard Richter - čtěte ZDE

Knižní novinky pro březen: O lásce v turistickém průvodci, memoárech i románu - čtěte ZDE

Jarní čtení: Příběh akce "Kámen", prvotina scenáristy Jiřího Křižana nebo rozhovory se samotáři z okraje společnosti - čtěte ZDE

Děsí mě, že lidi typu Tomia Okamury jsou v parlamentu. Nerozumím zdejší rasové nesnášenlivosti, říká česko-japonská filmařka Haruna Honcoop - čtěte ZDE