Moje čtení: ředitelka Uměleckoprůmyslového musea Helena Koenigsmarková

Jaké knihy teď máte na nočním stolku? 

Tři vzpomínkové knihy, které se týkají situace 20. století, jež neblaze ovlivnila životy generace našich rodičů či prarodičů a tím i naše. První je Můj život s Reinhardem od Liny Heydrichové, která do smrti věřila, že to její manžel "myslel dobře" a plnil své povinnosti. Druhá knížka je Žila jsem s oddaným komunistou od Žo Langerové, mistrovský dokument o navazující vládnoucí ideologii, její nebezpečnosti a zároveň absurdnosti. Orwell v realitě. Třetí kniha je z okruhu rodinných vzpomínek bez nároku na literaturu, ale tím větší dokument osudů typických pro rody drobných i větších podnikatelů, kteří přispěli k tomu, že Československo bylo považováno za prosperující společnost, a jejichž životy rozmetaly obě totalitní ideologie. Jmenuje se Kolínská a jiná vzpomínání, sestavil Jiří Fragner. Vůbec preferuji zachycení osudů a doby v autobiografiích.

Máte nějaké zvláště oblíbené spisovatele, k jejichž knihám se vracíte?

Času na vracení moc není, ale nedávno jsem si znovu přečetla Vaculíkovu Sekyru. Mám ráda preciznost jeho jazyka a jeho deníkové glosy mi dost chybí. Těším se, že si také znovu přečtu něco od Evelyna Waugha či Somerseta Maughama, kteří mi byli únikem do civilizované společnosti v dobách normalizace. Maughamův citát mám také stále na paměti: "Celé neštěstí tohoto světa pochází z toho, že je mnohem lehčí ztratit dobré zvyky než špatné."

Kterou knihu si ještě v tomhle životě musíte přečíst?

Otec vždy říkal, že si v důchodu přečte celý Ottův slovník naučný. Nedostal se k tomu, protože pořád bylo něco nového ke čtení, nemluvě o jeho potřebě vlastního psaní, když už pak nemusel psát do šuplíku. Já si takhle představuji, že si konečně přečtu Proustovo Hledání ztraceného času.

Jistě si hodně čtete o umění. Která kniha z tohoto oboru vás v poslední době nejvíc zaujala?

Jsou to předně publikace, které naše muzeum vydává. Pro náš obor je nyní nepostradatelná encyklopedie Design v českých zemích, dále mapování osobností užitého umění, jako je třeba Václav Cigler nebo Eva Eisler, knihy Móda za železnou oponou a také ty o prvorepublikových salonech Arnoštky Roubíčkové či Oldřicha Rosenbauma a těším se na knížku o Haně Podolské.

A se kterým autorem byste si ráda povídala během letu za oceán anebo i na pustém ostrově? 

Ráda bych zašla na víno s profesorem Františkem Šmahelem a ptala se ho na detaily ze života Karla IV. a jeho dvora. Páně profesorova kniha Cesta Karla IV. do Francie rozhodně není suchopárnou odbornou četbou. Co se týká dlouhého letu, nemám představu, protože v letadle se nejraději dívám na filmy. A pustý ostrov? To by musel být hodně praktický spisovatel…

Foto: archiv