Polévka z ocásku: Silný vývar, který překvapí křupavými oháňkovými knedlíčky

O polévkách, které jsou vydatné, výživné a nakopnou vás do dalšího dne, se říká, že by vzbudily i mrtvého. A že mají sílu, jako když kopne kůň. Přesně takové přicházejí na stůl s chladnými dny, aby povzbudily, zahřály zevnitř a dodaly tělu vše potřebné. Vaří se pomalu, dlouze, tedy mluvíme-li o vývarech, z nichž nejkoncentrovanější je právě consommé. Jak na ně, to už jsme na těchto stránkách probírali, takže s receptem si stačí správný postup jen připomenout. Ale co s vývarem dál? Tak to už jsme u dalších součástí polévek, jimiž jsou polévkové zavářky a vložky.

I s nimi se dá totiž kouzlit. Ať už se zdají být docela banální, nebo si kuchaři vzali inspiraci z nejrůznějších zahraničních kuchyní. Pravda je, že připravit i to nejjednodušší klasické kapání či drobení chce zručnost a cvik. Vlasové nudle, to už je vůbec věda, natož všechny ty drožďové, játrové, bylinkové knedlíčky, nejrůznější krutony, noky, sedliny, svítky. Kdepak vysypat z pytlíku a zavařit populární písmenka, to už dávno nefrčí. Navíc dokonalou zavářkou se dá polévka posunout o deset pater výš. Zvlášť když vás takové sousto překvapí nejen svou chutí, ale i texturou.