Jaké knihy teď máte na nočním stolku?
Letos jsem začala ignorovat televizi a nestačím se divit, jak hezký je svět bez ní. V prvních dnech "televizní abstinence" jsem nakoupila spousty knížek a vzhledem ke svému nestandardnímu způsobu života (na cestách mezi Krumlovem a Týncem a také na Moravu, do Kasselu nebo Benátek) jsem jich stále s sebou několik vláčela. Než jsem si koupila čtečku. 150 g a stovky knih!
A co tedy máte rozečtené ve čtečce?
Dobrodruhy hlavního proudu od Jiřího Hájíčka, protože jsem byla nadšená z jeho Selského baroka, Rybí krve i Dešťové hole (které mám ještě v tištěné podobě). A Rothschildovu flašku Petra Šabacha, protože umřel a mně to bylo líto a chtěla jsem si od něj rychle něco přečíst. A teď třetí díl Geniální přítelkyně Eleny Ferrante, protože jsem se na ni moc těšila.
Která kniha vás v poslední době zvlášť překvapila?
Byly to knihy Aleny Mornštajnové. Nejprve Hana. Tak zajímavý a brilantně vystavěný příběh! Tak dobře napsané! Udivilo mě, že knihy této autorky nejsou více prezentované v médiích a výlohách knihkupectví; hned jsem také dokoupila a přečetla i její Hotýlek a Slepou mapu. A pozvala jsem ji k tvůrčímu pobytu v našich ateliérech, takže nejen já, ale i další její fanoušci se s ní budou moci příští rok v květnu setkat.
Máte nějakého zvláště oblíbeného autora či knihy?
Je pár knih, ke kterým se vracím a vždycky znovu mě překvapí, například Remarquovy Stíny v ráji, cokoliv od Isaaca Bashevise Singera nebo také Pan kaplan má třídu rád Lea Rostena.
Kterou knihu si určitě ještě musíte přečíst?
Ráda bych pročetla všechny knihy o výtvarném umění, které jsem si v posledních letech nakoupila, ale nebývají bohužel vždy psány záživně. Často se ale do těch dat a pojmů ponořit musím, zvlášť když hledám informace, které jsou v sáhodlouhých textech ukryty.
Se kterým autorem byste ráda zašla na kávu?
Doufám, že se potkám s Jiřím Hájíčkem, domlouváme se už docela dlouho; překládáme do němčiny jeho krásnou povídku odehrávající se v Krumlově mezi lety 1910 a 1918 a ráda bych věděla, zda už začal psát tu další na podobné téma.
A s kým byste se nebála strávit desetihodinový let?
Myslím, že deset hodin by mi rychle uteklo s Kateřinou Šedou, výtvarnicí oceněnou nedávno jako Architekt roku a autorkou úžasné knihy Brnox. Zajímají mě příběhy z jejích projektů. Vím, jak je bezprostřední, přímá a svá. Je to velmi sympatické.
