Moje čtení: Jan Hrušínský

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Čtu právě Franze Giesberta a jeho Himmlerovu kuchařku. Vynikající knížka o stařičké Róze, která v Marseille vlastní restauraci Malá Provence, kde lidem servíruje svůj život v šíleném XX. století. Pak tam mám nějaké divadelní hry, které se mi vůbec nechce číst, ale asi budu muset. Snad mě nějaká začne bavit.

Které divadelní hry vás nikdy bavit nepřestanou?

Především − všechny hry Voskovce a Wericha.

Máte kromě nich ještě jiné oblíbené autory?

Gilbert Chesterton, Jerome Klapka Jerome, Čapek a jeho povídky… A mnoho dalších. Z divadelních memoárů se vracím k zápisníku Karla Högera, Divadlu aneb Snáři Eduarda Kohouta nebo Thespidově káře Jana Pivce a některým dalším, samozřejmě i těm, co psala Marie Valtrová. Její rozhovor s Otou Ornestem Hraje Váš tatínek na housle? a k tomu tři díly korespondence V&W jsou moje bible a rádci v řízení Divadla Na Jezerce.

Co jste četl, když jste byl malý kluk? 

Namátkou: Trnkova Zahrada, pohádky Karla i Josefa Čapkových, Richmal Cromptonová a její knížky o Jirkovi Mortonovi, Kiplingova Kniha džunglí, později třeba Kenneth Roberts a jeho Cesta na severozápad, Alexander Dumas, Karel May, Robert Louis Stevenson, Charles Dickens, Arthur Conan Doyle, Maurice Leblanc s Arsénem Lupinem a plno dalších.

Kterou knihu si ještě určitě musíte přečíst?

Trilogii Budování státu od Ferdinanda Peroutky. Přiznám se, že jsem to kdysi četl nepozorně a na přeskáčku. Nyní zájem o Peroutku ve mně znovu probudili Zeman s Ovčáčkem − s tou hanebností o Peroutkově údajné fascinací nacismem. Říct o člověku, který prožil peklo nacistického koncentráku, že obdivoval Hitlera, může jen ubohý člověk. Čekám, kdy nám prezident oznámí, že Hitlera obdivoval i Karel Čapek.

Kterou autorku byste rád pozval na skleničku dobrého vína?

Pozval bych Marciu Davenportovou, autorku dávného bestselleru Údolí rozhodnutí. Chtěl bych se jí zeptat na poslední léta Jana Masaryka.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let anebo byste si troufl i ztroskotat?

Desetihodinový let se nebojím strávit s kýmkoliv. Ovšem na pustém ostrově bych nechtěl ztroskotat s nikým. A už vůbec ne s mými oblíbenými spisovateli. Představa, že by mne z hladu sežral Gilbert Keith Chesterton nebo já ze zoufalství snědl k obědu Karla Čapka, mě vůbec neláká.

Foto: archiv