Ty strašidelné červené oči náhle zářící ze tmy by běžného smrtelníka vyděsily. Václava Gvoždíka se ale v močálu uprostřed noci zmocní radostné vzrušení. Ví, že po hodinách pátrání s dalekonosnou svítilnou v ruce konečně narazil na objekt své vědecké touhy: tajemného pralesního krokodýla.
Na akci má tak tři vteřiny. Vrhá se vpřed. Než se zvíře vyrušené na okraji bažiny nebo říčního toku vzpamatuje a stačí zmizet pod hladinou nebo kořeny stromů, český zoolog jej svírá rukama za hlavou, aby ho nemohlo kousnout. Čelisti rychle obtočí černou lepicí páskou. Krokodýl konžský naštěstí patří k nejmenším zástupcům svého druhu. Dorůstá obvykle do délky kolem metru či metru a půl, takže je v silách jednoho vědce s podporou dvou pomocníků v zádech jej zvládnout.
"Musím to zaklepat, ještě mě ani nikoho z týmu žádný nekousl. Když jsem jednou jednoho musel chytit v rychlosti za ocas, docela to bolelo, protože jeho kostmi vyztužená kůže je docela ostrá," líčí 37letý Václav Gvoždík. Jeho vyprávění doprovází tlumené pískání, houkání, šelest a další zvuky džungle. Dva metry od nás se nehnutě vyhřívá dvoumetrový krokodýlí samec s o něco menší družkou. Dělí nás od nich ale pevné sklo a pralesní trylky pocházejí z reproduktoru: jsme v Krokodýlí zoo v pražských Holešovicích, kterou jsme si vybrali jako příhodné místo schůzky.
◼ Od roku 1970 se množství obratlovců ve volné přírodě snížilo o 58 procent. Na vymírání savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb upozornila loni organizace World Wildlife Fund, která dramatický úbytek přirovnala k dávné tragédii dinosaurů.
◼ Nejvíc je zasažena sladkovodní fauna, jejíž počet klesl dokonce o neuvěřitelných 81 procent. Pokud jde o krokodýly, není jejich úbytek zatím tak tragický.
◼ I když se čísla mnoha afrických druhů snižují, v Austrálii se počet těchto zvířat za posledních 30 let ztrojnásobil. Zato je ohrožena světová populace žab, ještěrek a salamandrů. Mezi nimi od roku 1980 vymírá kvůli vysychání krajiny a vinou znečištění vod až 122 druhů obojživelníků a plazů.
Čirá náhoda
"Tahle zvířata vypadají úplně jinak než ta, která jsme v Africe chytali," dívá se doktor Gvoždík do prostorného terária. V něm žije pár krokodýlů čelnatých. Ti se tomu konžskému, jenž je cílem Gvoždíkova zájmu, podobají a přírodovědci měli donedávna za to, že jde o stejný druh. Český zoolog ale před pěti lety v Republice Kongo nečekaně chytil odlišného jedince, kterého vyfotografoval a odebral mu vzorek tkáně pro genetickou analýzu. Také díky podrobnějšímu rozboru vzorků dvou exemplářů zabitých místními lovci pak zjistil, že se od krokodýlů čelnatých liší zásadně a že jde o krokodýla konžského, jenž byl objeven zhruba před 100 lety. "Jenže pak do nitra Konga vědci už moc nejezdili, na krokodýla konžského se pozapomnělo a začalo se tvrdit, že takový druh vlastně ani neexistuje," říká Gvoždík.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
