Slovenská zpěvačka a písničkářka Katarzia: Když do muzikálu, tak jako komická postava

Som princezná/ Princezná Lolita/ Zaujíma ma v banke moja klientská bonita/ Nechodím už roky na diskotéku/ Riešim, ako si lajsnem tisícročnú hypotéku.

Katarzia, jedna z nejvýraznějších autorek své generace a mladá půvabná žena se smyslem pro sebeironii, stoupá k federální slávě. V pauzách mezi písničkami, v nichž umí najít prostor pro poezii i slovní humor, nezapomíná anekdoticky hlásit, jak jí to jde. Trend je, zdá se, příznivý: má špičkovou kapelu, učí se tančit, bere lekce zpěvu, a dokonce začala cvičit.

Vaše hudba má velkou oporu v textech. Přemýšlela jste někdy o tom, že byste opustila česko-slovenské prostředí, kde vyzní naplno, a zkusila zpívat v angličtině, abyste mohla ještě dál?

Vůči některým věcem mám předsudky, možná nesmyslné. Ale tohle je jedna z nich. Mám zakódované, že pokoušet se o angličtinu je nesmysl. Odmalička se věnuji slovenštině. Anglicky umím velmi důstojně, ale práce s jazykem je pro mě klíčová a na nuance, které mě baví, je aspoň při určitém druhu práce s jazykem potřeba, aby byl člověk rodilý mluvčí. Jasně, že bych chtěla jezdit po evropských festivalech, ale myslím, že by na to moje hudba musela být jinak nastavená − kromě textů i po producentské stránce. Mně se nechce přizpůsobovat ani o tom přemýšlet. Kámoš muzikant mi rád připomíná, že mám nahrát dvě své věci anglicky, poslat je festivalům, ale já mu říkám: Jasné, udělám to, ale za měsíc, jo? A tak pořád dokola. Připadá mi divné něco překládat, moje texty opravdu stojí na slovenštině.

Katarzia: Když do muzikálu, tak jako komická postava

Další 4
fotografie

Vaše píseň Princezná Lolita, u které se člověk zasměje i nahlas, by možná v cizí řeči tolik nezabírala.

Víte, že hodně slovenských posluchačů Agnostiky tuhle písničku nemá rádo? Prý jim přijde afektovaná. A přitom to měl být jen vtip.

Na humoru u vás stojí víc věcí. Třeba vaše historky na koncertech, o útrapách začínající hvězdy. Utkvělo mi, jak jste líčila spolupráci s firmou vyrábějící matrace. Jednu jste dostala, a pak přišlo vyjednávání o publicitu. Abyste se zmínila tuhle a támhle… Možná se chvíli jednalo o fotku do bookletu k nové desce. Všichni jsme se smáli, ale asi to nebylo jednoduché. Jak to dopadlo?

To bylo zábavné. Dokonce jsme spolu natočili video. To si pusťte.

Takže jste nakonec neřekla ne?

Já mám ty holky z firmy ráda, dneska jsou to moje kámošky. Nakonec jsme se dohodly, aby z videa vystříhaly všechno, co v něm říkám o matracích, protože můj výstup došel tak daleko, že jsem vyprávěla něco ve smyslu, že s ní mám erotický vztah. Protože na ni každý večer uléhám, rozumíte. Takový trapas!

Tak snad příště přijde třeba výrobce rtěnek, když je ráda nosíte.