Představitel udržitelné architektury Kengo Kuma ve světě proslul svou schopností kombinovat tradiční japonské principy s moderním přístupem.
Právě pracuje na stavbě stadionu pro olympijské hry v Tokiu, ale chystá se stavět i v Praze.
Autor patří mezi malou skupinu architektů, která vnímá svoji profesi velmi skromně. Sám je přesvědčený o tom, že většině jeho kolegů chybí pokora a to negativně ovlivňuje prostor kolem nás. Jokohamský rodák přemýšlí o architektuře jako o doplňku daného stavu věcí. I proto jsou jeho realizace tak často protkané stromy a květinami, ačkoliv stojí na rušných městských bulvárech.
Tokio, Paříž a bambus
Absence zeleně v městských celcích je pro japonského architekta velké téma. Kumovy budovy mají měkké, organické linie, jsou to domy, které nenápadně vplynuly mezi okolní zástavbu a v ní si přirozeně hoví. Z jeho prací dýchá klid a síla.
Tato jeho schopnost vdechnout architektuře meditativního ducha ji činí tolik cennou v přeplněných japonských megapolích.
Kousek přírody pro každého
A nejen v nich. Kumovo studio má svoji pobočku také v Paříži, kde právě pracuje na nové podobě metra v příměstském distriktu Saint-Denis.
Ačkoliv je vstupní vestibul několikapatrový, Kumovi se daří zachovat zdání lehkosti díky častým průhledům a použitým materiálům.
Ten, který se v jeho pracích pravidelně opakuje, je bambus.
Vysoce odolné a přitom lehké dřevo není typické ani tak pro Japonsko, jako spíš pro Čínu.
"Našel jsem v něm velké zalíbení, ale nikdy jej nepoužívám kvůli svému egu," přibližuje oblíbený materiál, který rád využívá jak při návrzích rodinných domů, tak při stavbě velkých budov.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
