Mistr art deca Horejc se dožil téměř sto let, výstava připomíná jeho výzdobu kaplí či poháry ze skla

Když se roku 1925 v Paříži konala Mezinárodní výstava dekorativních umění, mladé Československo pobralo spoustu hlavních cen a čestných diplomů.

Jednou z Grand Prix a zlatých medailí byly oceněny čtyři poháry z čirého skla s monumentálními rytinami. Podle zobrazených témat se poháry jmenují Bacchus, Kanaan, země plodů a blahobytu, Tanec a Tři bohyně. Pro firmu Lobmeyr je navrhl Jaroslav Horejc. Dnes jsou tyto jeho poháry považovány za největší přínos českého sklářství 20. let minulého století. Až do 8. ledna budou k vidění na výstavě, která Horejcovu tvorbu představuje v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Při pořádání výstavy spojily síly Galerie hl. m. Prahy, pražské Uměleckoprůmyslové museum, mnoho exponátů zapůjčil soukromý sběratel a neúnavný propagátor Horejcova díla Tomáš Hejtmánek. Některé práce pocházejí také z vídeňského muzea MAK.

Horejc žil téměř 100 let, až do konce fungoval jako studnice paměti a do poslední chvíle neztratil chuť poznávat nové věci. Ta pro něj byla typická už ve čtrnácti, kdy ho rodiče přivedli do litecké dílny.

Jaroslav Horejc poprvé

Brzy Horejc přešel na obor rytec kovů a cizelér a ve volném čase rychle zvládal další a další umělecká řemesla. Když nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu, byl už prý tak vyzrálý, že se svému profesorovi Stanislavu Suchardovi neustále vzpouzel.

Nejoriginálnější stopu zanechal v sochařství, ale se stejnou náruživostí navrhoval šperky, mince, medaile, keramiku, hračky, knižní úpravy, tisk na látky, scény a kostýmy. Navrhl také zednářské klenoty činovníků pražské lóže Sibi et Posteris.

Pracoval s mnoha druhy materiálů, potrpěl si na dokonalé zpracování. Jeho dílo, z něhož je vystaveno 400 exponátů, jde do tisíců položek. Podle kurátorky Olgy Malé bylo ze všeho nejtěžší rozhodnout, co z něj pro výstavu vybrat.

Důležitá byla Horejcova spolupráce s architekty. Je autorem kandelábrů v Národním památníku v Praze na Vítkově, navrhl výzdobu jedné z kaplí v katedrále sv. Víta nebo vstupní mříž ke kapli v nizozemském Naardenu, kde je pohřben J. A. Komenský.

Paradoxně asi nejvíc lidí zná Horejcovu postavu Golema z filmu Císařův pekař a pekařův císař – aniž by ovšem tušili, že jde o jeho návrh.

Jaroslav Horejc vytvořil významné, nezaměnitelné dílo, které ale zůstalo uzavřené, bez pokračovatelů. Po roce 1948 se navíc na art deco začalo pohlížet jako na zavrženíhodný "buržoazní" styl a Horejcovo dílo nebylo systematicky zpracováváno ani vystavováno. V roce 130. výročí jeho narození je současná výstava splacením dluhu.