Za normálních okolností ulovené ryby pouštěl zpátky do řeky. Štika, která dorostla mírové velikosti, má nejlepší léta teprve před sebou. Zabít ji by bylo neodpustitelným hříchem. A štika metrová je zase impozantní bytost a taková se prostě pustit musí. Není nic smutnějšího než zaprášené vypreparované hlavy trofejních ryb visící na zdi. Málokdo tohle pochopí, a proto Robert raději tvrdil, že nechytil nic. Tahle ryba byla ale pověstnou výjimkou z pravidla. Zabrala pod úplavem u mlýnského náhonu. Splávek šel razantně dolů, ovšem než ji stačil Robert zaseknout, splávek opět vyplaval na hladinu. Přitáhl nástražní rybku ke břehu, aby ji vyměnil za čerstvou. Rybka už visela na vlasci ve vzduchu nad vodou, když po ní chňapla zubatá tlama. Salto mortale. Štika sebevražednice. Ta si nezasloužila nic jiného než skončit v troubě.

Jakmile Robert nakapal do pekáčku olivový olej, začal litovat, že štiku nepustil.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se