Fejeton: Prázdniny a nenápadné kouzlo chataření

Na jejich začátku jsme měli odjet na Lago di Garda, jenže onemocněly nám děti. Napřed jedno, potom druhé. Nikam jsme nejeli. To nevadí, rád chatařím, takže se klidně obejdu bez moře a cizích jezer. Víte, co říká prezident. Že moře je proti rybníku úplná nuda. Miluju chataření. Uveleben v houpací síti uprostřed zahrady, vzdálen hluku a stresu velkoměsta, mohu se oddávat radosti rozjímání za veselého zpěvu ptactva. A ta noční obloha! Vesmír je tak blízko, že stačí natáhnout ruku a můžete trhat hvězdy. A zapíjet to šampaňským. Chtěli jsme napustit bazén u chaty, aby si ho děcka užila, až budou zdravá. Přes zimu nám ho totiž nadzvedla spodní voda, museli jsme ho opravit a vypustit, čímž se to celé zpozdilo. Když jsme ho napustili asi do půlky, ukázalo se, že došla voda v celé vesnici a že to asi spolu souvisí − naštěstí jen na půl dne, ale víte, co si myslí lidi z venkova o Pražácích i bez podobných malérů.