Toto se líbí 11 uživatelům: Jaký je rozdíl v přístupu k selfie tyčím mezi Evropany a Asijci

Kdybych selfie tyč dostala darem od někoho v Evropě, asi bych se hluboce urazila a sžírala se pochybnostmi, jestli opravdu na okolí působím jako člověk, který touží po tom, vlastnit selfie tyč. Jenže jsem nebyla v Evropě, ale v Číně a tam platí pro sebelásku a potažmo pak pro autocenzuru toho, co je ještě publikovatelné a co už je za všemi čárami dobrého vkusu, úplně jiná pravidla.

"Ty opravdu ještě nemáš selfie tyč?" nemohla mi věřit Yi, čínská učitelka angličtiny, na mejdanu organizovaném jazykovou školou ve městě Čching­-tao. Teda on to ani tak nebyl mejdan jako spíš sbírka lidí opojená svým vlastním obrazem v chytrém telefonu, ale na fotkách, co z toho vznikly, to skoro vypadalo jako opravdový mejdan. Což je asi celá pointa selfíček. Občas si říkám, že selfie tyč byla vynalezena lidmi, kteří moc nepijí alkohol, pro lidi, kteří nepijí alkohol vůbec. Zhruba nějak s touhle premisou: "Co kdybychom vymysleli prodlužovací tyčku, abychom se mohli fotit a vypadalo to, že nás fotí někdo jiný, a celé by to pak vypadalo, jako že si ten život užíváme mnohem víc, než si ho ve skutečnosti užíváme?" napadlo jednou někoho. A pak už to šlo samo.