Slunce v kousku těsta: Meruňkové knedlíky patří k majstrštykům českých hospodyněk

Sladká jídla jako oběd či večeře u nás doma dvakrát nefrčí. Synové dospívající v muže chtějí maso, maso a zase maso. Rýžové nákypy, žemlovky, palačinky nebo lívance považují maximálně za moučník. S jedinou výjimkou − na tu abych těsto zadělávala nejlépe v neckách. Meruňkové, případně ještě borůvkové knedlíky.

Dvě klasiky, které v Evropě umíme snad nejlépe. Samozřejmě je tu třeba Rakousko, ale moc dobře víme, odkud za c. a k. mocnářství přicházely do Vídně ty nejlepší a nejšikovnější služtičky a hospodyně, že? Z Čech a Moravy. A byly většinou vybavené těmi nejvychytanějšími rodinnými recepty. Sladké knedlíky patřily k jejich oblíbeným majstrštykům. Dělaly je na mnoho způsobů, s různými těsty a náplněmi. Ale meruňky jsou meruňky. V době sklizně voněly z každého druhého okna, a to od chalup až po šlechtická sídla.