Sedíme v příjemné hospůdce nedaleko nemocnice, kde pracuje a patří k největším lékařským hvězdám. Ale za těch zhruba pět let, co se známe a co ho sleduji, i prostřednictvím médií, to nikdy nedal najevo. Naopak, jako by to přijímal s určitými rozpaky a nevěřícností. Jako by to, co za poslední dvě dekády prožil, byl pouhý sen.

Objednáme si k obědu salát a steak, Bohdan Pomahač se napije vody. Zamyslí se a říká: "Byla a je to úžasná doba. Začátky v Americe, to už snad ani není pravda. Shodou okolností jsem měl první bydlení kousek odtud, asi 300 metrů. Měl jsem jednu místnost a koupelnu i kuchyň sdílel s pěti čínskými rodinami."

Co bylo za celou tu dobu nejtěžší? Měl jste někdy chuť se sebrat a vrátit do Česka?

To ne, nikdy jsem neměl pocit, že už to dál nejde a že je jedinou alternativou návrat. Vždycky jsem měl nějakou další věc, kterou jsem chtěl dokázat. Samozřejmě, začátky byly tvrdé. Ale pokud je přežijete, tak vás to připraví na zbytek profesionálního života. V medicíně v Americe víte, že už nic, co vás čeká, nebude horší.

Kolik času jste trávil v práci?

Jednou jsem to počítal a v nejvytíženější týdny to bylo prakticky neustále. Asi tak 28 hodin z celého týdne jsem byl mimo špitál. Neříkám, že by to tak mělo být. Ale bylo to i k něčemu užitečné. Dalo mi to ohromnou praxi.

To je asi americké specifikum.

Říká se tomu "house officer", je to lékař, který je neustále v nemocnici. Člověk se učí tím, že je pořád s pacienty, o které se stará. Tak to bylo v době, kdy jsem začínal. Později už se to ukázalo být neúnosné, na chirurgii se kvůli tomu hlásilo čím dál méně lékařů, a počet hodin v nemocnici se proto přece jen redukoval. Ale teď se zase ukazuje, že mladí lékaři mají kvůli tomu míň zkušeností.

Bohdan Pomahač (45)

◼ Pochází z Ostravy, kde strávil dětství. Během dospívání patřily mezi jeho hlavní záliby šachy, které hrál na poměrně vysoké úrovni. Vystudoval gymnázium a posléze Lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci, během studia absolvoval stáž v Bostonu.

◼ V tomto městě už zůstal a v nemocnici Brigham and Women's Hospital se vypracoval na špičkového plastického chirurga. Působí zde dodnes.

◼ Celosvětově se proslavil na jaře roku 2011 první úplnou transplantací obličeje, kterou v této nemocnici provedl během patnáctihodinové operace se svým týmem.

◼ Následně získal řadu prestižních vědeckých ocenění a v roce 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

◼ Je ženatý a má dvě děti.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.