Osoba zvaná Anička

Stojím ve frontě v supermarketu za mladým párem a jejich dítětem. Nedokážu odhadnout, jak je ta jejich holčička stará, ale jestli to pomůže, tak tady je pár indikací: už umí chodit a ještě neumí vyslovovat r. Prostě někde mezi jedním a osmi lety. Taky musím přiznat, že je ukrutně roztomilá, ale ne na dlouho, protože její roztomilost je přímo závislá na délce té fronty. Respektive obráceně. Ještě dvě minuty a roztomilá přestane být jak ona, tak hlavně její maminka.

"Anička cé muzlinu," říká Anička.