Hotel, kterým šly dějiny. Od zlatých časů přes znárodnění, dvojí okupaci až po jeho renesanci

Tenhle hotel není na první pohled ničím výjimečný. Prostě solidní místo třeba pro víkendový rodinný výlet do Českého ráje.

Jenže pak je tu ještě ten příběh, který pan Bohumil Kovář (80) shrnuje stručnou větou: "Letos slavíme 95 let existence. Ale ještě nikdy jsme tu nebyli nepřetržitě tak dlouho jako teď, když jsme tu 25 let."

A v téhle větě je všechno, co obsáhne neklidná historie hotelu U Karla IV. v Turnově, rodiny Kovářových i téhle země za poslední století. Najdeme v ní zdánlivě idylické časy první republiky, příchod nacistů, krátký čas poválečné naděje, velkou komunistickou loupež, druhou okupaci, tentokrát sovětskou, i návrat svobody a podnikání do Česka vzrušených 90. let. Tímhle hotelem prošly dějiny. Doslova.

Dnes v důstojnickém klubu

Na tomto místě je třeba učinit jistou osobní poznámku: autor má ke "Karlu", jak se mu v Turnově říká, jistý velmi speciální vztah nejpozději někdy od roku 1981, kdy kolem jezdil na kole na nedaleké koupaliště v Dolánkách.

Zrovna tenkrát tu ovšem rodina pana Kováře nehospodařila: namísto ní tu bylo velitelství sovětské vojenské posádky, která v 70. a 80. letech rozšířila počet obyvatel Turnova ze zhruba 15 na 18 tisíc. A ke zvrácené logice i estetice těch časů patřil i "důstojnický klub", umístěný v někdejším hotelu, kde oficíři ve velkých placatých čepicích zapíjeli vodkou svou náročnou službu na výspě tábora socialismu a míru. Někdy v roce 1983 na tabuli oznamující program "Sevodňa v oficerskom klubje!" kdosi sprejem připsal Iron Maiden. To jen aby snad nevznikl dojem, že se Turnov s okupanty smířil jen tak lehce.

Na všechna dobrodružství si ovšem rodina pana Kováře založila tak trochu sama. Stručně řečeno, takhle to prostě může dopadnout, když si ve střední Evropě pořídíte hospodu u kasáren. V Turnově si je vojsko postavilo už na konci 19. století: velké, majestátní budovy patří i dneska k dominantám města. A hospoda byl logický doplněk. "Vlastnili ji nějací Kobosilovi," říká pan Kovář. "A od nich ji koupil v roce 1921 můj dědeček. Nejdřív postavil zahradní pavilon a v roce 1932 i patro a v něm hostinské pokoje." V roce 1939 přibyla ke vzkvétajícímu podniku i kavárna. A pak poprvé zasáhly dějiny. Do Turnova, stejně jako do celé země přišli Němci.