Kupku na výstavě v Museu Kampa doplňuje Munch z Vídně, Kokoschku zapůjčil Vladimír Železný

Poslední desetiletí devatenáctého století a prvních zhruba 20 let století dvacátého – ve výtvarném umění je to fascinující období, kdy se vše čím dál radikálněji přehodnocuje a mění. Výtvarníci chtějí tvořit pro moderního člověka, který už nehledá na první pohled "čitelné", akademicky těžkopádné umění. Dekorativnost, symbolismus, naturalismus odcházejí ze scény a vynořují se nové, expresivní přístupy.

V pražském Museu Kampa z tohoto období vytěžili přitažlivou výstavu Munch, Kupka, Kokoschka, která potrvá až do 11. září. Kupkovo dílo se tu dostává do mezinárodního kontextu díky zápůjčkám z Vídně i ze soukromých sbírek.

František Kupka je totemovým autorem sběratelky a zakladatelky tohoto výtvarného centra Medy Mládkové už spoustu let a muzeum vlastní vysoce hodnotnou sbírku jeho děl.

Současná výstava s podtitulem Tělesnost se soustřeďuje na to, jak Kupka a jeho významní současníci zobrazovali lidské tělo v letech 1890 až 1921. Obrazy a sochy pocházejí kromě Musea Kampa také z vídeňské galerie Belvedere a z českých sbírek.

Jedním z hlavních artefaktů na pražské výstavě je krásný dívčí akt, portrét Kupkovy nevlastní dcery Andrée, který získala Meda Mládková zkraje roku 2012 z americké sbírky. Vůbec poprvé v Česku je zároveň s ním vystaven Kupkův obraz Studie Andrée (Svlékající se Andrée), který letos "ulovil" pražský galerista Zdeněk Sklenář ve významné švýcarské galerii.

Majitel Galerie Zlatá husa Vladimír Železný na výstavu zapůjčil Kupkův akt Žena před zrcadlem a akvarel Erotická scéna, na němž malíř zpodobnil sám sebe při milostném aktu v přírodě se svou budoucí ženou. Obě díla si Vladimír Železný v minulosti koupil v aukci síně Meissner-Neumann ze slavné Waldesovy restituce.

Museum Kampa vystavuje malby Kupky, Muncha či Kokoschky, pojištěné jsou na 500 milionů korun

Dalších 5
fotografií

Po právu nejpyšnější jsou kurátoři výstavy Helena Musilová a Adam Hnojil na obraz norského malíře Edvarda Muncha Muži na břehu z vídeňského Belvederu. Edvard Munch se v roce 1907 zotavoval v lázních v německém Warnemünde a tam k tomuto plátnu vytvořil první skicu. Původně mělo být jedním z pěti vyobrazení různého věku muže.

Edvard Munch na podobné výstavě nemohl chybět. Pražská přehlídka jeho obrazů v roce 1905 totiž otřásla představou mladé české umělecké generace o tom, jak malovat. Dá se říct, že nebýt setkání s dílem tohoto malíře, nebylo by české avantgardy.

Helena Musilová zdůrazňuje, že pro každé soukromé muzeum je výborná vizitka, když s ním spolupracují přední světové instituce. Z Belvederu je i v Česku dosud neviděná alabastrová busta ženy Život uniká, ke které sochaře Jana Štursu inspirovalo právě dílo Edvarda Muncha.

Hned v prvním sále narazí návštěvník na vynikající obraz Kupkova současníka Oskara Kokoschky Žena a otrok. Ženu představuje spisovatelka Alma Mahlerová − tehdejší múza celé řady světových umělců. Otrokem je sám Kokoschka. I tento obraz patří do sbírky Vladimíra Železného.

Druhý sál hostí hlavně kresby. Ve třetím, na téma naturalismu, je olejová skica k obrazu Miloše Jiránka Sprchy v pražském Sokole, který vlastní Národní galerie v Praze. Čtvrtý sál představuje syntézu, jsou v něm již zmíněná díla: Andrée, Muži na břehu a Štursova busta.

V Museu Kampa se povedlo vyprávět příběh bouřlivého přerodu v sympaticky sevřené a hutné podobě. V sérii kupkovských výstav zde budou pokračovat výstavou okruhu umělců ve francouzském Puteaux, kam František Kupka patřil.