Štamgast, ohrožený druh?

Je to skutečně s českou hospodou tak vážné?

Když jsme natáčeli v jihočeských Nezamyslicích v hospodě U Kopů, kterou rodina vede už osmdesát let, přiznali, že "takhle špatně ještě nebylo". Říkají-li to takoví lidé, je to vážné. Jen zavedení elektronické evidence je pro ně úplné sci-fi, protože u nich občas nejde internet. I když čtyřiasedmdesátiletý pan majitel běžně mailuje, nedovede si představit, jak bude štamgastům vyjíždět po každé objednávce účtenku. A taky hodně lidí v naší zemi najelo na levné, i když nekvalitní věci. Doma si raději otevřou pivo v PET lahvi, než aby se někam vypravili.

A s tím mizí i chuť potkávat se.

Ano. Mám dojem, že zejména mladí lidé se dnes ztrácí v technologiích. V restauraci běžně vidíte, jak kolem stolu sedí několik hostů a každý kouká do telefonu a vůbec se nebaví. Může to znít jako povzdechnutí, ale to sdružování, které bylo běžné zejména na vesnicích, bude scházet určitě. Nikde nemohly chybět kostel a hospoda. Aby se lidé měli kde sejít a komunikovat. Na vesnici se vždy hodně pracovalo a lidi se potkávali na pivu denně. V hospodě se pořádaly zábavy, scházely se tam místní spolky. A kde jinde se usmiřovali sousedi? Na ulici?