Už nejsme partička Slováků poblázněných nápadem vyrobit létající auto, ale respektovaná firma, říká Juraj Vaculík

Juraj Vaculík (49) se poznal s o osm let starším Štefanem Kleinem už koncem osmdesátých let. První studoval divadelní dramaturgii, druhý vystudoval design na Vysoké škole výtvarných umění. Jeho absolventskou prací byla studie létajícího auta s názvem AeroMobil.

Střih, píše se rok 2010. Klein se mezitím stal světově uznávaným pedagogem v oblasti dopravního designu, Vaculík vybudoval jednu z největších reklamních agentur ve střední Evropě. A oba muži zakládají společnou firmu… s názvem AeroMobil. Cíl, či v té době spíše sen je samozřejmě létající auto.

Další střih, je už rok 2013. Světu učaruje video elegantního sportovního vozu, který vyjede z řady zaparkovaných aut a v běžném provozu zamíří na letiště. Na začátku startovací dráhy se z něj stane letadlo a vzlétne. Prošedivělý muž za volantem, či teď už kniplem je Štefan Klein.

A já o tom dělám rozhovor pro týdeník Ekonom s Jurajem Vaculíkem. Když mluví o plánech a vizích, které pro slovenské létající auto má, cítím z něj energii a vášeň. A zároveň mi v hlavě blikají varovné kontrolky. Je to opravdu reálný projekt? Proč by měl firmu vyvíjející první realizovatelné létající auto založit právě šéf reklamní agentury? Není to celé podfuk?

Poslední střih. Píše se rok 2016. Firma AeroMobil má nové vlastní sídlo na okraji Bratislavy a čtyřicet zaměstnanců, včetně několika špičkových zahraničních expertů a manažerů. Do konce roku chce mít zaměstnanců do stovky. A za necelé dva roky by z výrobní linky mělo sjet první létající auto.

Takže to není podfuk?

Ještě před pár lety se o našich plánech tak často mluvilo. Podezření posilovalo to, že jsem přišel z reklamního byznysu. Někteří lidé byli přesvědčeni, že jde o marketingový projekt. A v tom lepším případě jsme pro svět byli "bunch of Slovaks doing a flying car". Prostě partička Slováků poblázněných nápadem vyrobit létající auto. Vtip. Ale to se změnilo a dnes se AeroMobil stává velmi uznávanou, respektovanou firmou.

Co to změnilo?

Lidé. Když jsme si spolu o AeroMobilu povídali před třemi lety, byl jsem si jistý, že to dotáhneme do konce. Měli jsme funkční prototyp a silnou vizi. Ale ještě za ní nebyl promyšlený a jasně definovaný byznys. Byla to… řekněme kombinace zbožných přání a našich odhadů. Lámat se to začalo, když do týmu začala přicházet první velká jména. Lidé s renomé v automobilovém nebo leteckém průmyslu. Najednou bylo jasné, že létající auto není nějakým snem, který se snažíme uskutečnit, ale reálným projektem.

Už nejsme partička Slováků poblázněných nápadem vyrobit létající auto, ale respektovaná firma, říká Juraj Vaculík, spolumajitel AeroMobilu

Další 2
fotografie

Jaká jména to byla?

Přes našeho finančního ředitele Martina Bruncka jsme získali kontakt na jednu velkou investiční firmu v New Yorku. A tam nám řekli, že se jim náš projekt líbí, ale že je pro ně ještě v příliš časném stadiu. Že výhledově mají o možnost investovat zájem, ale až pokročíme dál.

Takže taková zdvořilostní odpověď, kterých jste asi slyšeli spoustu.

Nebyla jen zdvořilostní, protože nás propojili s Glennem Mercerem. Naprosto špičkovým expertem s ohromným renomé. Pracoval dvacet let jako konzultant pro automobilový průmysl v McKinsey. Seděl ve správních radách řady automobilek, pomáhal Obamově vládě zachraňovat autoprůmysl po krizi v roce 2008. Ozval jsem se mu a on mi řekl: Poslyšte, já za svou kariéru o létajících autech už slyšel mnohokrát. A nevím, jestli to chci poslouchat zase.

Ale vy jste se nenechal odbýt.

Věděl jsem, že je to unikátní šance. A že se musím zakousnout a držet. Takže jsem ho přemluvil k tomu, že si ještě popovídáme. A pak zase. Byla to série rozhovorů nejdřív po Skypu. Mluvili jsme spolu celkově vlastně několik hodin a on mi pak řekl: "O. K., maybe it's you. And maybe it's now." A dohodli jsme se na spolupráci.

Proč bylo jeho angažmá tak významné?

Protože byl první, kdo nám dal v automobilovém průmyslu kredibilitu. Můj partner Štefan Klein, který je autorem celého konceptu a létající auto postavil, má v automobilkách spoustu kontaktů. Často významných. Ale ti všichni, když slyšeli o létajícím autě, dávali ruce pryč. Glenn Mercer udělal první studii proveditelnosti a jeho jméno bylo pro průmysl zárukou, že to není nějaká fantazie. A co bylo ještě důležitější, pomohl nám získat další klíčové lidi. Řekl: "Já jsem konzultant, ale vy potřebujete někoho s detailní znalostí průmyslu a výroby. Někoho vám představím a záleží na vás, jestli ho přesvědčíte."