Tak na to zatím vůbec nemyslím! A nic si nepředstavuju. Nikdy mě také ještě nenapadlo přemýšlet o tom, že bych snad toho nechala a prkno pověsila na hřebík. Neumím si představit, co jiného bych dělala, čemu bych se věnovala. Můj život bez prkna je holá utopie. Ten sport mě baví a naplňuje," říká Eva Samková.
◼ Podniká hlavně ve stavebnictví, je partnerem ve společnostech Hinton, Sebre a CleverMaps, ale kdysi hrával na vrcholové úrovni fotbal. Když se dostavily první zdravotní problémy, trochu ubral.
◼ "Sportovat se ale stále snažím aspoň třikrát týdně. Tenis se dá zvládnout ráno před prací, golf a lyžování mám na víkend a dny volna," říká a přiznává, že stejně nejvíc energie vybije, když se hraje nebo jede "o něco". Prostě je to soutěživý typ, jak se patří.
◼ Z doby, kdy sám hrál fotbal, mu zůstal také fanouškovský zápal. Jakmile vidí fotbalovou Spartu nebo české reprezentanty v jakémkoliv sportu, nedovede si pomoct a prožívá to. Nezapomene na radost, kterou zažíval při hokejovém Naganu, fotbalovém Euru v Anglii a v Portugalsku.
◼ "Slzy do očí mi však skutečně vehnalo vítězství Evy Samkové v Soči. Jel jsem s rodinou na hory a poslouchal to cestou v rádiu. Bylo to mnohem vypjatější než u televize. Síla! Bylo také neuvěřitelné, jak si ta – do olympiády neznámá – holka dokázala díky nakažlivé pozitivní energii získat spoustu fanoušků a dlouho šířit parádní náladu!"
◼ Jan Fidler říká, že jeho osobně sport naučil nevzdávat se, hrát podle pravidel, respektovat soupeře, přijímat porážky a hlavně "se nepo… z jednoho vítězství, protože pak přijde další zápas nebo další sezona a vše může být jinak".
◼ Nyní se nejvíc těší na fotbalové Euro do Francie, kam pojede s tátou a užijí si i dobré jídlo a pití.
Momentálně se sice zrovna zotavuje po operaci, ale sportovních plánů má víc než dost. A na naše další otázky odpovídá bez zaváhání.
Vzpomenete si ještě na moment, kdy vás tenhle sport poprvé zaujal?
To mi bylo asi šest. Snowboarding byl láska na první pohled, tak se tomu říká, ne? A pak − někdy v páté třídě ve Vrchlabí − jsem objevila snowboardcross a v patnácti jsem se mu začala věnovat naplno. Po zlomenině nohy, kterou jsem si vysloužila při freestylu, jsem se totiž začala bát předvádět skokanské triky. Ve snowboardcrossu se jezdí rovně, závodnice vedle závodnice, o pořadí v cíli rozhoduje čas, žádné triky. Je to velmi objektivní. O mém dalším osudu v tomto sportu rozhodli trenéři. Měli o mě zájem, moc mi pomohli. První dva roky to výsledkově nebyla žádná hitparáda, ale díky nim jsem vydržela.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
