Pražská galerie vystavuje a prodává díla Lichtensteina či Warhola, sběratel je získal od umělců

Slavná Marilyn Monroe a Mao od Andyho Warhola. Hope čili Naděje od Roberta Indiany − výrazná čtyři písmena, sestavená do čtverce, z něhož O jako by chtělo vypadnout. Ten plakát využíval Barack Obama v prezidentské kampani. Vzácná a dnes už na trhu nesehnatelná Růže od Roye Lichtensteina.

Nejen ty jsou v těchto dnech k vidění na prodejní výstavě v pražské Galerii Moderna. Sešlo se zde pět desítek prací deseti nejvýznamnějších představitelů amerického pop-artu. Všechna díla pocházejí z obrovské sbírky, kterou od roku 1961 budoval český inženýr usazený v Mnichově.

Galerista Martin Zeman, jenž vystavené práce z Německa přivezl, zdůrazňuje, že všechny jsou signované a získané přímo od autorů. Sběratel se s výtvarníky přátelil, potkával je při jejich pobytech v Evropě a neváhal za nimi jezdit za oceán.

"Před osmi lety jsme začínali výstavou světového pop-artu z této sbírky. Tenkrát jsme se s jejím majitelem dohodli, že další výstava z jeho věcí bude americká. On ale potom vážně onemocněl a dostával se z toho čtyři roky. Sám se pak přihlásil, asi z pocitu, že musí dostát někdejšímu slibu," říká Martin Zeman.

A to přesto, že v Mnichově by sběratel slavné Američany asi prodal výhodněji než v Praze. "Je v tom určitá nostalgie," tvrdí galerista.

Americký pop-art

Příprava výstavy začala tím, že Zeman nadiktoval jména, která by chtěl zahrnout. "V každém uměleckém směru máte osobnosti, které tvoří jeho páteř. V americkém pop-artu nesmí chybět Jasper Johns, Roy Lichtenstein, Robert Indiana, Robert Rauschenberg a Andy Warhol," vysvětluje.

Konkrétní díla pak vybíral sběratel. K těm pěti nejslavnějším doplnili některé světově významné autory, kteří v tuzemsku zatím nejsou dost známí, jako jsou Mel Ramos, Claes Oldenburg nebo Tom Wesselmann. Toho si hned na začátku výstavy odvezli z Prahy domů američtí kupci.

Martin Zeman má zkušenost, že Češi v poslední době začínají sbírat i světové umění. "Jako první se na americký pop-art přišel podívat osmdesátiletý lékař, který má nadstandardní sbírku českého umění. "Říká, že z českého už má všechno, a tak se chce zabývat tím, co propásl. Překvapil nás."

Galerista si myslí, že české veřejné sbírky nedostatečně propagují světové umění. Kdyby to bylo jinak, asi by se o díla zahraničních autorů zajímalo daleko víc lidí. Bohužel Česko je v tomto ohledu pořád do jisté míry izolované, byť o americkém pop-artu tu lidé vědí a mohli o něm hodně číst. Třeba v úžasné knize od Michala Cihláře a Rudolfa Prekopa. A věci nahrává i jistý vztah Andyho Warhola k východnímu Slovensku, odkud pocházela umělcova rodina.

Pop-art sice vznikal v polovině 50. let, ale kulminoval v dalším desetiletí. Tenkrát to bylo novum, které milovníky umění oslovilo, a právě v té době vznikly nejzajímavější sbírky. Dnes tento tvůrčí směr dál ovlivňuje umění i reklamu, film, předměty denní potřeby. Člověk v nich přestal pop-art vidět – ale stále tam je.