Baví mě rozjíždět nové věci. To je můj adrenalin, říká manažerka Božena Řežábová

Když jsem dělal před několika měsíci rozhovor s Janem Řežábem, zrovna oslavil třicátiny, a to na večírku ve stylu filmu Avatar. Znamená to, že ho časopis Forbes mezi nejúspěšnější světové podnikatele do třiceti let už nezařadí. Ale klidně by mohl, protože Řežáb vypadá a působí jako velké dítě. Projevuje se to sklony k hravosti, neformálním vystupováním a v neposlední řadě asi i určitou urputností a umíněností. Ty mu v jeho krátké, ale celkem bohaté kariéře byznysmena přinesly úspěchy i neúspěchy.

Božena Řežábová je krasavice. Rozesmátá, příjemná a permanentně v dobré náladě. Na schůzku nepřijela na žádném bizarním dopravním prostředku, ale přišla po svých. Byť na monokole manžela prý jezdit umí také. A nejspíš bude i neformální a hravá, přestože mám pocit, že tím zodpovědnějším je v rodině ona. Což je dobře, protože je zároveň optimistka, a nebýt to klišé, napíšu to s přívlastkem nenapravitelná.

Když se jí ptám, co ji někdy trápí nebo jí kazí náladu, dlouho přemýšlí. A nakonec si stejně na nic nevzpomene. Ale slíbí, že o tom bude přemýšlet a hned, jak ji něco napadne, napíše mi. Takových slibů jsem už slyšel! Ale asi se projevila ona zmíněná zodpovědnost a spolehlivost, protože hned ráno mi přes Facebook přišla následující zpráva: "Ráno jsem stoupla bosou nohou na lego a teď nastoupila do špatné tramvaje. Je to, co jste do toho rozhovoru potřeboval?"

Často se ptám lidí, jak se zrovna cítí. A chci vědět, kolik by to bylo na pomyslné stupnici štěstí od jedničky do desítky. Jak šťastná jste vy?

Deset.

Počkejte, to mi ještě nikdo neřekl. Každý se desítky bojí, a tak nejvyšší odpověď zatím byla devět a půl.

Takhle já to nemám. Buď jsem šťastná, nebo ne. A když jsem šťastná, je to deset. Ono tomu pomáhá to, že cvičím jógu. Sice jen třicet minut, zato každý den. A jóga vás učí, že míra štěstí je pořád stejná. Nezáleží to na vnějších okolnostech. Ať se děje, co se děje, tak byste měli mít vnitřní klid v sobě.

Mě vždycky lidé, kteří cvičí jógu, uváděli do rozpaků. To bych nevydržel, sedět půl hodiny na bobku.

Já nesedím na bobku, ale cvičím! Ale toho vnitřního klidu a odpočinku můžete dosáhnout třeba i tak, že budete hrát hry.

Počítačové?

Mobilní.

A to říkáte proto, že jste ředitelkou firmy, která mobilní hry vyvíjí?

U her se vážně hrozně dobře relaxuje. My neděláme žádné střílečky, ale oddychové hry. Umožní vám to na chvíli zapomenout na problémy a starosti. To mám odpozorované. Jakmile při hraní her začnu myslet na maily, které musím poslat, nebo že mám umýt nádobí, tak to zkazím. Ale když nemyslím na nic, hraji dobře. Stejné je to s jógou.

Tohle srovnání jsem ještě neslyšel. Ale jako alibi, proč vysedávat u her, je to dobré. Proč jste založila firmu Gamee, která v tomhle oboru působí?

To je přece jasné, ne? Abych mohla hrát v práci hry.

Spíš mi tedy vysvětlete, na jakém nápadu je Gamee založena. Nejde jen o běžnou aplikaci pro mobily. Gamee dělá to, co je dnes módní. Totiž kombinuje zavedené služby či produkty se sociálními médii.

Přesně tak. Gamee je takový Instagram pro mobilní hry. Ale místo fotografií jsou v naší aplikaci jednoduché hry. Stačí jednou kliknout, a jste ve hře. Nemusíte nic instalovat ani o ničem přemýšlet.

Ty hry vyvíjíte sami?

Ze začátku to tak bylo. Ale není to cíl. Proto říkám, že je to jako Instagram. Vy tam hry nejen najdete, ale pokud jste vývojář, můžete tam nahrát svou vlastní hru. Otevřeli jsme tam prostředí, ve kterém je to poměrně jednoduché. Byť za tím je celkem náročná technologie a trvalo nám celý loňský rok, než jsme to odladili. Výhledově chceme Gamee provozovat jako platformu.