Pokrok musíme dostat pod kontrolu, říká světoznámý vědec Stephen Hawking. Budoucnost lidstva vidí na jiných planetách

Lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Myslí si to světoznámý britský vědec Stephen Hawking. Mezi taková rizika podle něj patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, "jak se věci mohou pokazit".

Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách.

"I když pravděpodobnost katastrofy na planetě Zemi v určitém roce je poměrně nízká, v průběhu času se zvyšuje a stává se téměř jistou v příštích tisících nebo deseti tisících letech," zdůraznil vědec na svých přednáškách, při kterých reaguje na dotazy publika.

"Do té doby bychom se měli rozšířit ve vesmíru a k jiným hvězdám, aby katastrofa na Zemi neznamenala konec lidské rasy. Nebudeme ale schopni vybudovat soběstačné kolonie ve vesmíru nejméně dalších sto let, takže musíme být velmi opatrní v tomto období," upozornil vědec.

Je ironií, že tato prominentní postava v oblasti vědy označuje právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb. Při předchozích příležitostech Hawking zdůrazňoval potenciální riziko umělé inteligence, která by získala dostatečnou moc na to, aby způsobila vyhynutí lidstva. Zároveň je ale přesvědčen, že lidé přijdou na způsob, jak toto riziko eliminovat.

"Pokrok nezastavíme, ani nezvrátíme, takže musíme rozpoznat nebezpečí a dostat ho pod kontrolu. Jsem optimista a věřím, že to dokážeme," řekl vědec.

Při žádosti, zda by něco neporadil mladým vědcům, Hawking řekl, že by si měli zachovat smysl pro to, aby mohli žasnout nad "rozsáhlostí a komplexností" vesmíru. Ze svého osobního úhlu pohledu je prý nadšen z toho, že mohl při svém fyzickém handicapu zůstat naživu a pokračovat ve výzkumu teoretické fyziky. Není podle něj nic úžasnějšího než dosáhnout nějakého objevu, na který dosud nikdo jiný nepřišel.

Hawking také řekl, že budoucí generace výzkumných pracovníků by si měly být vědomy toho, jak vědecký a technický pokrok mění svět. A měly by pomáhat široké veřejnosti to pochopit.

"Je důležité zajistit, aby tyto změny šly správným směrem. V demokratické společnosti to znamená, že každý musí mít základní znalosti o vědě, aby mohl přijímat podložená rozhodnutí o budoucnosti," zdůraznil vědec. "Takže jasně sdělujte, co se snažíte ve vědě udělat, a kdoví, možná dospějete i k tomu, že to pochopíte i vy sami," zažertoval.

Široká veřejnost Hawkinga zná i díky tomu, že je doživotně připoután na invalidní vozík. Vědec trpí vážnou sklerózou, která mu způsobila ochrnutí prakticky celého těla. Od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače, který za něho mluví elektronickým hlasem.

Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržuje Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž je schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na svůj cíl. Nejde mu prý jen o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.