Hluboký spánek mohl mít klíčový význam pro vývoj lidí

Předchůdci moderního člověka se před miliony let začali od jiných primátů značně odlišovat. Naši předci začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla, rozvinuli jemnou motoriku prstů a vyvinul se jim obrovský mozek. Ale raní lidé si zřejmě osvojili i jednu méně očividnou, ale neméně důležitou výhodu – specifický spánkový model.

"Je vskutku zvláštní ve srovnání s jinými primáty," řekl o způsobu spánku lidí David Samson z Dukovy univerzity. V odborném magazínu Evolutionary Anthropology společně s evolučním biologem Charlesem Nunnem konstatoval, že lidský spánek je výjimečně krátký a hluboký. Právě to mohlo přispět k rozvoji výkonné lidské mysli.

Doposud vědci věděli o vlastnostech spánku primátů jen velmi málo. Samson ke zdokumentování spánku například orangutana nainstaloval v zoo v Indianapolis infračervené kamery a o nocích bděl, aby sledoval spánek opic. Sledováním jejich pohybu zjišťoval, kdy orangutani upadnou do REM fáze spánku, ve které lidé sní.

Ve své studii Samson s Nunnem spojili informace z výzkumů 19 dalších druhů primátů. Zjistili tak velké rozdíly v délce zvířecího spánku. Například makiové, jedni z nejmenších primátů, dřímají sedmnáct hodin denně, zatímco lidé spí zhruba sedm hodin. "Nejméně ze všech primátů na planetě," dodal Samson.

Vědci hledali faktory, aby rozdíly vysvětlili. Ve srovnání s velkými savci menší druhy spíše spí více během dne a v kratších intervalech, což je zřejmě dáno jejich potřebou jíst mnohokrát během dne.

Samson s Nunnem zjistili, že doba strávená spaním se u druhů primátů obecně shoduje s jejich fyzickou velikostí a také s dalšími faktory, jako je průměrný počet primátů ve skupině. Jedinou velkou výjimkou je člověk. Spíme totiž znatelně méně, než by se v porovnání s poznatky o jiných primátech dalo očekávat.

Během spánku čas od času upadáme do REM fáze a sníme. V této fází trávíme asi 22 procent spánku, což je největší podíl mezi všemi primáty. Řada výzkumů považuje REM fázi za prospěšnou pro mozek. Mnozí vědci tvrdí, že uklízí myšlenkové smetí, další zase prohlašují, že převádí naše nové vzpomínky a prožitky do dlouhodobé paměti.

Pro naše opičí předchůdce ale nebylo lehké REM fáze dosáhnout. Spali na větvích a noci pro ně nebyly nijak snadné. Když se takto pokoušejí spát opice, tak je budí vítr, stromoví hadi či strkající se druhové.

"Je to jako turistická třída v letadle," řekl Samson. Opice, jak se domnívá, musí odpočívat déle, aby se do REM dostala.

Fosilní nálezy naznačují, že před 20 miliony let předchůdci lidí a další opice změnili spací návyky, protože se stali pro větve příliš velkými. V dnešní době žádný primát s hmotností přes 27 kilogramů nespí na větvi. Místo toho si šimpanzi, bonobové a jejich bratranci každou noc na spaní staví z větví a dalšího materiálu plošinu.

Samson se svými kolegy zjistil, že opice věnují velkou pozornost výběru stromů, na kterých spí, a také materiálu, ze kterého si plošiny staví. Důvodem je podle jejich názoru cíl dosáhnout co nejklidnějšího spánku.

Samson s odborníkem na primáty Robertem Shumakerem zjistili, že orangutani, kteří staví plošinu z molitanu a dalších podobných příjemných materiálů, dosahují následující den na kognitivních testech lepších výsledků než jejich druzi, kteří nocovali na slámě.

Raní lidští předchůdci podle Samsona pravděpodobně spali na stromech až do doby před dvěma miliony let. Asi před 1,8 milionem let noví hominidé jako člověk vzpřímený stromy opustili. "Myslím, že můžeme s jistotou říci, že člověk vzpřímený spal na zemi," řekl Samson.

Raní lidé zřejmě spali okolo ohňů ve velkých tlupách, aby byli schopni odehnat predátory. Výsledkem podle Samsona a Nunna bylo to, že se zvýšila šance na lepší noční spánek. Lidé tak dokázali dosáhnout hlubšího spánku a prožít delší dobu v REM fázi.

Od té doby, co lidé rychleji dosáhnou REM fáze, potřebují ke spánku kratší dobu než všichni ostatní primáti. Dostali tak denně navíc několik hodin, které mohli věnovat výrobě nových nástrojů či sdílení zážitků a příběhů.

"Jako druh jsme našli způsob, jak dostat více z kratšího spánku než ostatní druhy," uvedl k nové studii neurolog z Bostonské univerzity Patrick McNamara. Spolu s dalšími vědci si ale myslí, že studie přinesla další nevyřešené otázky.

Robert Barton, evoluční biolog na univerzitě v Durhamu, poznamenal, že makiové jsou tak drobní, že mohou spát v dutinách stromů. Měli by tedy rovněž být schopni dosáhnout účinného spánku, přitom jsou to ale spací maratonci.

Ačkoli náš REM spánek může být mezi primáty neobvyklý, mezi ostatními savci nijak zvláštní není. "Šampiony jsou ptakopyskové," řekl Jerome Siegel, který se věnuje spánku na losangeleské Kalifornské univerzitě. Toto zvíře stráví v REM fázi polovinu spánku.

Samson k tomu namítá, že vývoj spánku mohly vést u různých druhů různé faktory. Odhalit tyto faktory si tak podle něj vyžádá další bezesné noci.