Planetka objevená v Ondřejově byla pojmenována po sběratelce umění Medě Mládkové

Astronomové pojmenovali planetku po mecenášce umění Medě Mládkové. V pátek dopoledne jí slavnostně předali osvědčení od Mezinárodní astronomické unie. Těleso objevila v Ondřejově v roce 1997 vědkyně Lenka Kotková, objev ale musela ověřit další měření.

"Planetky jsme objevovali především pro radost," řekla k objevu Kotková, jejíž jméno už také jedna z planetek nese. Ondřejovská hvězdárna jich v pásu mezi Jupiterem a Marsem objevila několik stovek. Tam obíhá ve vzdálenosti 500 milionů kilometrů od Země i ta pojmenovaná po Mládkové, má číslo 29419, průměr asi šest kilometrů a pouhýma očima je neviditelná. "Svítí stotisíckrát méně než nejslabší hvězda viditelná očima," dodala její objevitelka.

První z planetek v tomto prostoru vědci objevili už na začátku 19. století. Pojmenovali ji podle tradice po antické bohyni Ceres. Postupně se dařilo zaměřovat i další. "Zásoba bohyň brzo došla, byli připuštěni i bohové, ale došli i ti," řekl předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar.

Nyní mohou být planetky pojmenovávány libovolně, záleží na objeviteli. Na rozdíl například od geografických označení mohou vesmírné objekty nést i jména žijících osobností. První planetkou, kterou mohl pojmenovat Čechoslovák, byla ve 20. letech Tynka, která nese jméno matky objevitele Emila Buchara. Celou řadu jich pak v 70. letech pojmenoval Luboš Kohoutek, který působil na observatoři v Hamburku. Nesou jména Palach, Hus, Čapek nebo Smetana.

Pojmenování planetky musí mít podle mezinárodních pravidel nejvýše 16 písmen, povolená je i česká diakritika. Planetek se jmény souvisejícími s Českem či Slovenskem je více než 700. Kromě reálných osobností a míst nesou také například jméno Jára Cimrman nebo Ferdinand Vaněk, což byl pseudonym Václava Havla.

Nově k nim přibyla Meda Mládková. "Kupka a Toyen už své planety mají, takže se ocitáte v dobré společnosti," řekl Mládkové Grygar. Certifikát převzala od objevitelky Kotkové, jejím jménem za udělení poděkoval europoslanec Jiří Pospíšil. "Meda Mládková má vlastnosti nejen mecenášky umění, ale mohla být i skvělou vědkyní, protože je vizionářka. Ale má také sílu, odvahu a vytrvalost své vize prosadit," uvedl Pospíšil.

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš připomněl, že před 125 lety byla akademie založená jako České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. "Jsem velmi rád, že dnes k sobě astronomie a umění zase našli cestu," uvedl Drahoš.