Táta byl na něho hrdý už před 20 lety. To mohu potvrdit. Halasil, jak bylo jeho zvykem, tehdy do mého diktafonu i na celou kavárnu, ale když přišla řeč na rodinu, zklidnil se, nečekaně ztišil. O nejmladším Jakubovi, který se dal na práva a studium mezinárodních vztahů, pak mluvil skoro s respektem a smál se mému neskrývanému úžasu. Ne, nedovedla jsem si představit, že živelný Pavel Landovský může mít syna, jenž se jednou stane náměstkem ministra obrany. O své práci, jež by se mohla zdát suchopárná a sešněrovaná miliony nařízení, však mluví dnes s takovým zaujetím, že si tu spojitost hned uvědomíte. Prostě celý táta. Skoro.

Zbývá vám ještě 95 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se