Do aukce jdou Svobodovy fotografie nebo Brázdův sítotisk

Nejsem fotograf, prohlašoval o sobě Jan Svoboda, muž s fotoaparátem, který se už za života – tedy v letech 1934 až 1990 – stal legendou.

Moravská galerie v Brně si tento jeho výrok zvolila za název výstavy, která začne 19. listopadu. Fotograf "všedních" věcí ovlivnil celé generace tím, jak promýšlel vztah mezi fotografií, malířstvím a sochařstvím.

V pondělí se budou v pražské aukční síni artkunst / edice parter dražit čtyři jeho fotografie, především Hrušky (1964) s vyvolávací cenou 70 tisíc korun.

V katalogu poválečného a současného umění a fotografie jsou také dva lepty ze Švankmajerova legendárního Přírodopisu, Barevná struktura Zdeňka Sýkory (1967/2009) nebo sítotisk Pavla Brázdy Závodník (2005).

Na další aukci se dá jít už tuto neděli v Brně. Síň AAA nabízí mimo jiné 113 centimetrů vysokou lampu ve stylu Tiffany s bronzovou plastikou dívky. Zajímavá je kombinovaná technika E. A. Longena­-Pittermanna Voraři na Seině z roku 1919.

Všestranný umělec, spojený s pražskými kabarety a Divadlem Vlasty Buriana, stál také u základů českého filmu. V Berlíně měl vlastní scénu Wilde Bühne. Obraz, který jde do aukce, vznikl v době, kdy autor žil v Paříži.

S Paříží je spjata větší část díla Jiřího Hejny, jenž žil v letech 1921 až 2011. Jeho obrazy do 22. listopadu vystavuje Galerie Kroupa v Litomyšli pod názvem Energie nekonečna. Hejna v roce 1964 emigroval do Francie, kde svérázně navázal na dílo Františka Kupky. Nejznámější je jeho cyklus Kosmogonické kompozice, na němž pracoval celá desetiletí.