Ve Francii mají nový životní styl: nespavost. Hyperaktivita napomáhá tvořivosti

Vyzkoušeli všechno, ale přesto nezamhouří oko. Pro některé "noční můry" není nespavost neštěstím, ale druhým životem. "Když nastane noc a utichne hluk města, začnu vždy se stejným rituálem: obuji si pantofle, obléknu staré kimono, zabořím se do měkkého křesla a pustím se do psaní," říká podle listu Le Figaro francouzský právník a spisovatel Emmanuel Pierrat. Sám sebe líčí jako minimálního spáče, který je téměř vždy vzhůru.

Stačí mu dvě až tři hodiny spánku. "Odpočinek je jako stránka s reklamou: je to ztráta času, byť příjemná," dodává. Jeho hyperaktivita se projevila i v jeho tvůrčí plodnosti: Pierrat je autorem více než šedesátky knih.

Nespavost má podle něho i své nevýhody: "Nemůžete usínat v náručí partnerky ani se ráno vedle ní budit. Pro nespavce je třeba najít nové možnosti lásky," soudí.

Spisovatelé, malíři, intelektuálové. Těch, co nemohou v noci spát, je čím dál tím více. Noc pro ně není dlouhá klidná řeka. Odpočinek je krátký, přerušovaný, ale takový stav často svědčí tvorbě. "Moje tvorba pramení z mé nespavosti," svěřuje se newyorský módní návrhář Isaac Mizrahi.

Ve svém prvním albu z roku 2011 nazvaném En t’attendant (Když na tebe čekám) vyzpívala francouzská herečka a zpěvačka Mélanie Laurentová svou nespavost. Arianna Huffingtonová, spoluzakladatelka internetového serveru Huffington Post a autorka eseje Jak uspět? Pořádně se vyspat, píše spíš o probdělých nocích. Dobrý spánek v noci podle ní umožňuje nadhled a lepší rozhodování. Kritizuje ty, kdo se pyšní tím, že (téměř) nespí.

"Pro muže se stal nedostatek spánku symbolem mužnosti. Spánek musí být novým feministickým tématem a ženy musí stát v čele této revoluce," zdůrazňuje. 

Ve Francii trpí poruchami spánku každý třetí člověk a 67 procent populace připouští, že se v noci probouzí, v průměru na 28 minut. "Udělejte si test: pokuste se usnout, když jste přesvědčeni, že k vám někdo přijde a váš spánek přeruší. Pak není možné usnout. To přesně je nespavost: pocit nutnosti být stále bdělý," říká doktor a profesor jógy Lionel Coudron. "Věda nikdy nenajde zázračné řešení. Je třeba léčit příčinu, nikoliv symptom," dodává.

Důvody nespavosti nejsou vždy jednoznačné, ale většinou jsou spojeny s velkým stresem, úzkostí a hyperaktivitou mozku. V posledních letech stále více Francouzů utíká od pilulek k alternativním metodám léčby nespavosti, jako je jóga, akupunktura či meditace. Jak říká Dana Namourová, koučka značky Clarins a expertka na osteopatii, je hlavně třeba naučit se dýchat. "Je to jediný nástroj, který umožňuje kontrolovat naše napětí. Naučme se zpomalit, naslouchat sami sobě a řídit se vlastní intuicí," uvádí.

V západních zemích se nespavost rozšířila v souvislosti s kultem výkonnosti. Potřeba odpočinku je chápána jako slabost. Noci se bojíme, protože to je doba, kdy jsme konfrontováni s našimi obavami. 

Nespavost se stala životním stylem. Supermarkety, muzea či fitcentra mají otevřeno pozdě do noci, hyperstimulace je všudypřítomná, svůj mobilní telefon máme stále při sobě. Společnost nás zkrátka drží čím dál více ve stavu bdělosti.

"Přestože je nedostatek spánku přítěží, vnáší do mého života poezii, protože mě nutí přizpůsobit tomu každodenní činnost," říká Philippe Romon, který je šéfredaktorem časopisu Psychologies Magazine a autorem eseje Nespavost, moje přítelkyně. "Je to třeba krátký odpočinek během dne, který v kuse netrvá déle než 30 minut, noční vycházky a malování. Je lépe se nespavosti přizpůsobit než proti ní bojovat," dodává.