Místo plantáže radši do armády. Kolumbijskou kávu ohrožuje nedostatek sběračů

Kolumbie jásá, protože poté, co se jí podařilo porazit epidemii rzi, která ničila kávovníky, je její úroda kávy nejvyšší za osm let. Farmáři však čelí možná mnohem vážnějšímu problému – nedostatku pracovníků, kteří by sklidili vyšší úrodu kávovníku arabského, tedy kávy nazývané arabica. Kolumbie je největším producentem kávy označované mild arabica, píše agentura Reuters.

Některé regiony se ve snaze najít uchazeče o náročnou práci placenou rovnou na ruku obrátily na městské vyvolávače. Pro nábor využívají i hlášení z reproduktorů na autobusových stanicích. Odezva je však slabá, což znamená, že stále více úrody zůstává nesklizeno.

Nedostatek pracovníků je vedlejším efektem ekonomického růstu, který snížil nezaměstnanost v zemi na rekordní minimum. Podle odborníků tak bude pro Kolumbii obtížné zvýšit svoji sklizeň ze současných 13 milionů 60kilogramových žoků. Cena kolumbijské kávy by tak podle nich mohla růst."Mluví se o 15 či 18 milionech žoků, ale velkou otázkou je, kdo ji sklidí. Myslím si, že se blížíme stropu," uvedl Marcelo Salazar z Národního svazu pěstitelů kávy.

Sběr kávy je náročný. Zájemce o tuto práci v Kolumbii odrazuje to, že práce je fyzicky náročná, na strmých svazích jsou vystaveni různým povětrnostním podmínkám, a hlavně to, že je to neoficiální práce. Pěstitelé tvrdí, že si nemohou dovolit platit důchodové pojištění nebo jiné zaměstnanecké výhody.

"Sběr kávy je pro blázny. Je to velmi tvrdá práce. Čekám, že se dostanu do armády," říká jeden ze sběračů, sedmnáctiletý Alejandro Hernández. V současnosti si vydělá týdně 200 000 pesos (přes 1900 Kč). To je zhruba o čtvrtinu více, než činí minimální mzda.

Odliv pracovníků způsobil rozkvět stavebnictví a program na výstavbu dálnic v hodnotě 24 miliard USD (582 miliard Kč). Ten se přidal k fenoménu patrnému i v jiných zemí, tedy odlivu lidí ze zemědělských oblastí do měst.

V chudších oblastech, jako je jihozápad, je ještě možné zvýšit produkci kávy. Odborníci však tvrdí, že Kolumbie, jejíž podíl na globálním trhu s kávou klesl na osm procent, nebude schopná zvýšit svůj podíl zpět na 15 procent, který jí náležel před dvěma desetiletími.

Nedostatek zaměstnanců, nejen na sklizeň, ale i na údržbu, také zvyšuje hrozbu šíření škůdců, kteří napadají kakaové boby a mohou zdecimovat úrodu.

Průměrný věk pěstitele kávy v zemi je nyní 55 a jejich potomci nemají zájem v tomto oboru pracovat, hlavně kvůli vysoké finanční nejistotě. V Kolumbii nyní pracuje 600 000 sběračů kávy. Kávová federace odhaduje, že největší pěstitelské oblasti potřebují o 20 až 40 procent více sběračů, kteří by zajistili kvalitu kávy tím, že budou sbírat pouze ty boby, které jsou správně vyzrálé.

Kolumbie produkuje velké množství kvalitní kávy díky vysoké nadmořské výšce, která zlepšuje chuť. Obchodníci i analytici upozorňují, že není žádná jiná oblast, která by měla podobné podmínky, což zřejmě povede k růstu cen kolumbijské kávy. "Kolumbie je považována za vysoce kvalitní a třešničku na dortu. Kupující budou muset platit vyšší přirážky za středoamerickou a kolumbijskou kávu, aby dostali, co chtějí," prohlásil analytik Shawn Hackett.

Náhradou za kolumbijskou kávu by pro pražírny mohly být boby z Kostariky, Nikaraguy a Guatemaly. Kávovníky v těchto zemích však zdecimovalo plísňové onemocnění a bude trvat roky, než nově zasazené stromy začnou plodit.

Nedostatek pracovních sil před pěti lety postihl i Brazílii, největšího světového producenta kávy. Země proto zvýšila podíl strojní práce. Kolumbijské farmy jsou však na horských svazích, je těžké se tam dostat pěšky, natož se stroji, což vylučuje, že by Kolumbie mohla napodobit Brazílii. Výzkumná společnost Cenicafé financovaná zemědělci prostudovala vše od mechanizace a alternativních druhů stromů po ruční přístroje, které mohou strhnout boby ze stromů rychleji, a zvýšit tak produktivitu. Nic z toho se však neukázalo jako životaschopné.

Podle pěstitelů jedinou možností, jak zvýšit objem sklizně, je snížení kvality. To znamená, že všechny plody se sklidí v rámci jednoho pracovního cyklu a zralé plody od nezralých se oddělí po sklizení. Některé velké farmy již byly nuceny k tomu přikročit. Vyhazují tak nezralé boby nebo je prodávají na domácím trhu, protože nesplňují kolumbijské vývozní standardy.

"Je to nyní kritická situace. Všichni kluci jdou do města. Nechtějí pracovat na poli. Nejsou zde žádné pobídky," řekl agentuře Reuters farmář Conrado Antonio Marín z města Jardín v provincii Antioquía, která je jedním z největších pěstitelů kávy v zemi.

Za tři roky zvýšil mzdy o více než 50 procent, ale jen s malým úspěchem. Našel pouze dva sběrače a do sklizně na své farmě o rozloze 2,5 hektaru se musel zapojit i on. A podobné je to i na dalších farmách. Jinde farmáři byli schopni sklidit jen 80 procent své úrody, protože nenašli potřebnou pracovní sílu. "A jak roky poplynou, bude to jen horší a horší," obává se jeden z kupců kávy Juan Saul Parra.