Vždycky jsem si přála jít na třídní sraz. Speciálně když to nebude sraz mé třídy.

Ne že by se mi na gymnáziu přihodilo něco tak strašného. Nikdy jsem nebyla šikanovaná. Nikdy jsem nedovedla učitelku matematiky do blázince, což se upřímně trochu divím. Nikdy mě ani nevyloučili proto, že jsem měla moc neomluvených hodin, což se divím ještě víc. I to učení mě vlastně ve finále docela bavilo. Kdyby například nebylo mého učitele češtiny, asi bych nikdy ani nezačala psát a nezačala se tím živit. Což vlastně asi není moc dobrý příklad, protože to možná nakonec mohla být lepší varianta pro celou lidskou rasu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se