Umělá inteligence nám otevře netušené možnosti, věří programátor Marek Rosa

Na první pohled se ten byt ničím nevymyká. Na dobrém místě, v secesním činžáku pražských Dejvic, čtyři pokoje, za dveřmi botník, ošoupaný koberec, vrzající parkety. Jenže na rodinné apartmá to nevypadá, něco tu nehraje – všude se povalují krabice od počítačového vybavení, na jinak holých zdech visí sem tam nějaký vytištěný obrázek ze sci-fi filmu či PC hry, místo postelí, gauče a skříní jsou ke stěnám přiražené kancelářské stoly, z nichž hučí výkonné počítače.

Tady, pár set metrů od Vítězného náměstí, známějšího jako Kulaťák, se rodí budoucnost. Aspoň je o tom přesvědčen Marek Rosa, původem slovenský podnikatel a programátor, který si teď plní svůj velký sen: vymýšlí umělou inteligenci.

„Loni mně došlo, že není důvod to odkládat. Tak jsem se na to zaměřil. Momentálně na tom dělá zhruba patnáct lidí, rád bych jich měl třicet, ale nejsou,“ říká šestatřicetiletý bratislavský rodák a dodává: „První seriózní výsledky bychom měli mít ještě letos. Celkově to může trvat i deset let. Mám na to připravených 200 milionů.“

Vývoj virtuálního mozku v jeho podání zní tak samozřejmě, jako když americký miliardář Elon Musk hovoří o svých elektromobilech Tesla a bateriích, které jednou vyřadí fosilní paliva – prostě jim uvěříte. Zatímco Musk vydělal jmění na internetové peněžence PayPal a výrobě solární elektřiny, Rosa na počítačových hrách. Stojí za úspěšnými projekty Miner Wars, Space Engineers a Medieval Engineers, které si po celém světě koupilo hodně přes milion lidí. Při ceně kolem dvaceti eur za jednu instalaci je zřejmé, kolik peněz mu projde rukama.

„Kdysi jsem si říkal, jak by bylo krásné, kdybych jednou udělal hru, na které bych zbohatl. A ono se to fakt stalo,“ směje se muž, který práci věnuje naprostou většinu svého času a jenž občas vyrazí na nějaký výlet, když ho k tomu některý z kamarádů vybídne.

Peníze, až pak hry

První počítač mu rodiče koupili počátkem 90. let, bylo to PC 286. Z dnešního pohledu mimořádně velká a mimořádně nevýkonná soustava stála tehdy přes 40 000 korun. „Musel jsem si to odpracovat u táty ve firmě. Ne celou částku, ale aspoň kus,“ vzpomíná na výpomoc v otcově podniku na výrobu knoflíků potažených textilem.

V podstatě okamžitě jej pohltilo programování, začínal klasicky v jazyce Pascal. Naopak hrám – paradoxně – nikdy moc nepropadl: „Asi jako většina kluků jsem hrál Wolfensteina. Ale nikdy ne moc. A to platí prakticky dodnes – hraní věnuju minimum času.“ Jedinou výjimkou prý byla akční série Call of Duty, jejíž první díl vyšel v roce 2003. „Ta mě dostala,“ dodává.

Robotika a umělá inteligence

Ve stejné době, kdy Rosa začal pronikat do vytváření počítačových programů, jej zaujalo i téma umělé inteligence. Jedním z momentů, na něž si dodnes pamatuje, byl snímek Trávníkář z roku 1992. Film s Piercem Brosnanem v hlavní roli popisuje příběh vědce, který stimuluje mozek nejapného zahradníka, z něhož se pak stane hyperinteligentní bytost schopná telekineze a ovládání cizí mysli.

„Vedle programování se robotika a umělá inteligence staly druhým bodem mého zájmu,“ vypráví podnikatel. Jeho vášeň byla ale čistě amatérská, po maturitě se nepřihlásil na žádnou vysokou školu a dal se rovnou na byznys. Spolupracoval hlavně s leasingovými společnostmi, vytvářel jim informační systémy. Vydělával peníze, ale pořád snil o tom, že by bylo hezké stvořit úspěšnou PC hru nebo se pokusit prosadit na perspektivním, ale náročném poli AI (z anglického artificial intelligence – umělá inteligence).

„První seriózní výsledky bychom měli mít ještě letos. Celkově to může trvat i deset let. Mám na to připravených 200 milionů," říká o vývoji umělé inteligence Marek Rosa. Foto: Matej Slávik

Zhruba před pěti lety měl už vyděláno dost na to, aby se mohl na rok zavřít sám s počítačem a programovat „gamesu“. Miner Wars 2081 vyšly v listopadu 2012 a Rosovými slovy „zabodovaly, ale revoluci jsme nezpůsobili“. Do studia Keen Software House dokonce načas získal investory, skupinu českých podnikatelů, kteří mu na rozvoj poskytli milion eur. „Dnes už je firma většinově moje, menší podíl mají lidé z mého okolí. Pro investory to byla ale mimořádně úspěšná investice,“ říká, přesné sumy ovšem uvádět nemůže.

Ještě letos?

Jestliže Miner Wars se prosadily střídmě, hra Space Engineers z konce roku 2013 zaznamenala velký úspěch. A právě díky vesmírným stavitelům a jejich středověké variantě Medieval Engineers mohl Rosa začít spřádat plány na umělou inteligenci. Ze čtyř desítek zaměstnanců Keen Software Housu jich zhruba polovina pracuje na pravidelných aktualizacích a vylepšeních her, druhá polovina se soustřeďuje na Brain Simulator – jakýsi umělý mozek, který sestává z různých modulů, z nichž každý umí něco jiného. A dohromady zvládnou jednoduché operace.

„Už jsme dosáhli prvního úspěchu, naučil se sám hrát Pong, a to jen díky odměnám a trestům. Nikdo do něj nenahrál zdrojový kód té hry,“ vysvětluje Rosa a na monitoru ukazuje slavnou hru, v níž se pomocí odrazů míčku sestřelují kostičky v horní části obrazovky.

Cílem Marka Rosy a jeho kolegů je, aby se Brain Simulator naučil několik dalších her a přitom nejenže nezapomněl ty starší, ale hlavně používal poznatky z nich při učení se těm novým.

To, na čem s kolegy pracuje, ale není jen akademické cvičení, rád by z toho měl brzy i byznys, který na sebe vydělá. Příklad? Třeba chytrý robotický vysavač, kterému stačí jednou „vynadat“, že pod oknem zůstala špína, a on to po sobě poté vždy lépe zkontroluje. Nebo inteligentní auto, zabezpečovací domácí systém či telefonní automat, který dokáže inteligentně reagovat na dotazy.

Téma umělé inteligence je dobře známé ze sci-fi literatury a hollywoodských filmů. Jako například ze snímku Já, robot z roku 2004, jenž vznikl na motivy sbírky povídek Isaaca Asimova. Foto: Bonton

„Už jednáme s prvními firmami o spolupráci. Bez produktu, který ukáže, že to funguje a je to užitečné, by to ani nemělo smysl,“ dodává Rosa, konkrétní výstup by rád měl ještě letos. O výzkumu umělé inteligence nedávno přednášel na ČVUT, zároveň s kolegy zvažují, že by otevřeli vývojářskou pobočku Keen Software Housu v zahraničí, například ve Španělsku. Na americké Silicon Valley zatím nepomýšlí, hlavně kvůli vysokým nákladům na tamní život a služby.

Mozek pro mozek

Ať dopadne snažení Marka Rosy jakkoli, když říká, že v umělé inteligenci je budoucnost, není rozhodně sám, kdo si to myslí. Například internetový gigant Google loni koupil za zhruba půl miliardy dolarů společnost DeepMind, která podobně jako Keen Software House vyvinula „robota“, jenž umí hrát počítačové hry.

Největší hedgeový fond světa Bridgewater Associates, který podle agentury Bloomberg spravuje 165 miliard dolarů, zase rozjíždí speciální investiční divizi, již povede David Ferrucci. Ten byl donedávna v IBM zodpovědný za projekt Watson, nejchytřejší počítač na světě. V Bridgewateru vytváří systém, který bude sice využívat historická a statistická data, jenže se zároveň dokáže učit podle toho, jak se vyvíjí a mění trh. A tomu vždy přizpůsobí své chování.

"Klíčové je, aby takový robot pochopil naše hodnoty." Foto: Matej Slávik

Již zmíněný vizionář a hi-tech průmyslník Elon Musk zase investoval deset milionů dolarů, tedy sumu podobnou té, kterou má na vývoj přichystanou Rosa, do organizace Future of Life Institute. Ta má z jeho peněz financovat celosvětový výzkum, který by měl odpovědět na to, jak skloubit čím dál chytřejší a výkonnější umělou inteligenci s lidským životem. Jinými slovy – jak předejít katastrofickému scénáři, jejž známe třeba z filmu Terminátor, kde roboti téměř vyhladí lidstvo.

A konečně Evropská unie předloni odstartovala ambiciózní akci nazvanou European Human Brain Project. Vyčlenila na ni více než miliardu eur a jejím cílem není nic menšího než sestrojení virtuální, přesné, funkční kopie mozku. A s ní testovat a hledat cesty, jak léčit vážné poruchy a nemoci tohoto našeho nejdůležitějšího orgánu.

„V tomhle je budoucnost. Až vymyslíme skutečnou umělou inteligenci, tak ona nám pomůže s řadou problémů, s nimiž si nevíme rady, třeba v oblasti medicíny. Nebo by nám mohla pomoct používat náš mozek mnohem účinněji. Otevře nám to netušené možnosti,“ sní česko-slovenský programátor.

Že by už třeba v takovém světě nemuselo být pro člověka místo, jak se obává Elon Musk, si ale Marek Rosa nepřipouští: „Klíčové je, aby takový robot pochopil naše hodnoty!“