Tokijský týden módy se obešel bez japonských modelek. Nahradily je bělošky

Tokijský týden módy je tradičně místem, kde své nápady a myšlenky představují špičkoví japonští návrháři. Ale možná ještě o něco pozoruhodnější než samotné předváděné oděvy byla v polovině března skutečnost, jak málo japonských modelek v nich kráčelo po molu, napsala agentura AFP.

Předváděcím sálům dominovaly vysoké a často blond bělošky. Stejný "cizí vzhled" je nyní stejně tak běžný v japonských časopisech, televizních pořadech i reklamách.

"Je to dost divné," prohlásila čtyřiadvacetiletá Rika Tacunová, jedna z mála japonských modelek, které se na tokijských předváděcích molech objevily. Sama je v tomto ohledu příslušnicí "asijské menšiny", která čítá jen asi deset nebo patnáct procent. "Rozhodně bychom tu rádi viděli víc japonských modelek," dodala.

Nedostatek rasové rozmanitosti není nijak omezený na Tokio, které by se rádo prosadilo na globální módní scéně a přilákalo návrháře světových jmen. To, co tu ale zaráží, je nedostatek japonských tváří.

V Japonsku je móda rozdělená na "wafuku" - tradiční japonské oblečení - a "jofuku", což doslova znamená "šaty v západním stylu". Jofuku je nyní každodenním oblečením.

Zatímco japonské modelky obvykle předvádějí první druh oděvů, jako jsou například vysoce oceňovaná kimona návrháře Džotara Saitóa, v druhé kategorii dostávají jen velmi omezené příležitosti, a to i v případě japonských kreací v západním stylu, které nakonec povětšinou nakoupí domácí zákazníci.

"Je to přirozené. Kdybych navrhoval tradiční japonské oděvy, vybral bych si japonské modelky," řekl mladý návrhář Hiroki Uemura ze značky byU, který měl v polovině března v Tokiu svůj debut. Svou kolekci označil jako dospělou verzi stylu "kawai", což je japonský výraz pro cokoli, co je roztomilé.

"Chci předvádět japonský aspekt, ale Japonce přitahuje Evropa a cizí země, a proto k propagaci téhle značky používám zahraniční modelky," dodal. V zákulisí Uemurovy přehlídky tak seděla skupina sošných blondýnek, které posílaly SMS zprávy a jedly sendviče, zatímco jim stylisté upravovali líčení a natáčeli vlasy.

Maša "Kali" Myronenková, dvacetiletá kráska z Ukrajiny, se poprvé objevila na předváděcím molu v Tokiu, když jí bylo 17 let. Nyní v tomto městě žije trvale; díky neukojitelné poptávce po jejím blond vzhledu má neustálý přísun práce. "Japonci chtějí vypadat pěkně, roztomile, mladě. Spousta Japonců nosí kontaktní čočky, aby měli modré oči," řekla AFP.

Zájem o její vzhled podle ní spadá do typické touhy po tom, co člověk nemá - jako když lidé s kudrnatými vlasy zoufale touží po rovných a naopak. "Nechcete mít to, co máte, protože to vidíte denně v zrcadle," dodala.

V Japonsku tato touha po odlišnosti vedla, stejně jako v dalších asijských zemích, ke vzniku masivního trhu s krémy na zesvětlování pleti a nijak nezvyklé není ani přebarvování vlasů na blond.