Když otevřel dveře své pracovny a pozval mne dál, došlo mi, že je to ta stejná bílá místnost, v níž roky pobýval jeho učitel, dlouholetý šéf a předchůdce ve vedení kliniky Pavel Pafko. Když jsem s ním právě tady mluvila naposledy, vysvětloval mi, proč klade tak tvrdé nároky na všechny své spolupracovníky.

Kromě odborných předpokladů přitom s vášnivou samozřejmostí zdůrazňoval dobré sportovní výkony a fyzičku, čímž mi potvrdil, že pověsti, jež kolují po celé motolské nemocnici, možná i Praze, nejsou vůbec vymyšlené. Tradovalo se tehdy, že do svého špičkového týmu bere Pavel Pafko výhradně a pouze chirurgy, kteří pravidelně cvičí a každý den jezdí jako on na kole. Nejlépe do práce, z práce, do práce, prostě neustále… Tváří v tvář Robertovi Lischkemu jsem si první otázku prostě nemohla odpustit.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se