Těžko uvěřitelný je příběh muže, který byl vyproštěn z laviny po více než dvaceti hodinách a kromě šoku mu nebylo vůbec nic. Odehrál se v době, kdy metodika lavinového záchranářství byla ještě v plenkách a horská služba neměla lavinové psy.

Poslední únorový den roku 1952 lavina zavalila nedaleko Slezského domu ve Vysokých Tatrách (na snímku níže) muže a ženu. Lyžovali na svahu Večný dážď, a i když se snažili před lavinou ujet, nepovedlo se jim to. Masa sněhu se nad nimi zavřela přibližně ve tři hodiny odpoledne.

A byla to pořádná lavina, plocha laviniště byla odhadnuta na 200 × 200 metrů, hloubka sněhu byla místy až osm metrů, objem sesunutého sněhu činil asi 80 000 metrů krychlových.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se