Jednou z příčin pádu komunismu byla nespokojenost veřejnosti se stále zřetelnějším faktem, že se Československo ekonomicky i sociálně propadalo až na chvost průmyslově vyspělých zemí. Hned po 2. světové válce se ČSR a Rakousko výší HDP podle parity kupní síly na osobu nelišily, ale koncem 80. let dobové propočty Prognostického ústavu ČSAV ukazovaly pokles zhruba na polovinu rakouské úrovně, s čímž bylo spojeno i zaostávání ve školství a zdravotnictví.
Základem propadu byla – provázaná s centrálním plánováním a potlačením soukromé iniciativy – nízká produktivita práce. V porovnání se Švédskem, tehdejším vzorovým sociálním státem, dosahovala jen 53 procent. Od 70. let definitivně zaostala technická úroveň málo specializovaného a na nenáročné trhy zaměřeného průmyslu. A aby zbylo na spotřebu, musela vláda v rozpočtu snižovat podíl investic, které zčásti stejně šly na budování zastaralých provozů.
Ekonomiku navíc tížila studená válka, a to nejen náklady na zbrojení. Výbor COCOM při NATO například nedovoloval vyvážet ze západních zemí počítače a další vyspělé stroje a přístroje. Jak se žilo v roce 1989?
Připraveno ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
