Vědci zmutovali potkana, aby mohli zkoumat příčiny a projevy schizofrenie

Příčiny a projevy schizofrenie, závažného duševního onemocnění s poruchami vnímání reality nebo myšlení, pomáhá zkoumat nový zvířecí model. Tým vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, Německa a Švýcarska vyvinul geneticky modifikovaného potkana, na němž se tato nemoc studuje.

Laboratorní potkani se rodí s mutací, která zabraňuje tvorbě bílkoviny související s rozvojem schizofrenie. Díky tomu mohou vědci hledat nové a účinnější léky, které by pomohly zmírnit nebo odstranit příznaky.

Potkany vyvinuli Němci a Švýcaři, pak je dodali do Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu, kde se prováděly etologické pokusy zaměřené na jejich chování.

"Některé příznaky, které zvířata měla, tak připomínaly určité příznaky schizofrenie. Šlo například o poškození poznávacích a přemýšlecích funkcí. Tito potkani měli změny úzkosti i v denním rytmu. Není to plná reflexe nemoci, ale je to určitý model, který se dá využít ke studování projevů nemoci a možného léčebného ovlivnění," řekl vedoucí českého týmu docent Aleš Stuchlík.

Protein odborně nazývaný Nogo-A blokuje růst nervových vláken a podle genetických studií souvisí se schizofrenií. Právě u ní dochází k vývojovým patologickým změnám v mozku, kvůli nimž se špatně spojují nervová vlákna. Tak dochází k poruchám normální funkce mozku. Díky zvířecím modelům nyní mohou vědci tyto poruchy, příčiny a projevy lépe studovat.

Schizofrenie je chronické duševní onemocnění, lidově zvané rozdvojení osobnosti. Typická je porucha myšlení, vnímání i jednání. Na celém světě jí trpí zhruba jedno procento dospělých, tedy kolem 50 milionů lidí, v České republice 100 000 lidí.

U 80 procent se obtíže projeví před dosažením 45 let, u chlapců často mezi 18 až 20 lety, u žen po dvacátém roce. Pacient v akutní fázi schizofrenie ztrácí kontakt se skutečností, trpí bludy, slyší hlasy, bývá agresívní a podezíravý. Izoluje se od okolí, ztrácí zájem o práci a své okolí. Deset procent pacientů se pokusí o sebevraždu.

Vědci: Potkani při výzkumu netrpí

Výsledky studie publikovali vědci v prestižních časopisech Neurobiology of Learning Memory a Frontiers in Behavioral Neuroscience. "Prokázali jsme změny v poznávacích funkcích, poškození pružnosti chování, neschopnost koordinace informačních proudů, zvýšenou úzkost a změny v takzvaném cirkadiánním rytmu, tedy rytmu určujícího střídání spánku a bdění," uvedli.

Studie sice už skončila, ale ve Fyziologickém ústavu se rozvíjejí jiné modely, například s látkami vyvolávajícími psychózu.

Vědci tvrdí, že experimenty na potkanech jsou nutné, protože pomohou výzkumu mechanismů nemocí a také hledání nových léků. Řídí se zákonem na ochranu zvířat. Laboratorní potkani žijí v komfortních podmínkách v klimatizovaném zvěřinci se stálou teplotou, vlhkostí vzduchu a neomezeným přístupem k potravě a vodě. Netrpí podle vědců stresem ani bolestí.

"Všechny léky od paralenu přes antidepresiva či léky na zvýšený krevní tlak prošly nejprve testováním v těchto zvířecích modelech," vysvětlil Aleš Stuchlík.