Žertovnou Nobelovu cenu dostali i čeští vědci. Za výzkum vlivu koček na psychiku

Lidé, kteří ponocují, jsou v průměru samolibější a mají větší sklony k manipulaci a psychopatickému chování, než "ranní ptáčata". Důkazy, které australští, angličtí a američtí vědci předložili, získaly ve čtvrtek žertovnou Ig Nobelovu cenu za psychologii. Ta je vtipnou obdobou Nobelových cen, které se každoročně udělují za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či přínos lidské společnosti.

Cílem Ig Nobelovek přitom není vědce zesměšnit, ale ukázat, že existují výzkumy, které nejprve přinutí lidi se smát a poté zamyslet.

"Každá kvalitní parodie je dobrá a platí to i pro parodii Nobelových cen," myslí si Jiří Drahoš, šéf Akademie věd České republiky. Oceněné objevy bývají podle něj často vedlejšími produkty seriózního výzkumu, mnohdy provozovaného takříkajíc mimo pracovní dobu.

S prázdnou z Harvardu letos neodjeli ani čeští vědci. Kromě toho, že v týmu s německými a zambijskými kolegy zdokumentovali, že psi se při močení snaží sladit své tělo s geomagnetickým polem, jiní Češi společně s Japonci, Američany a Indy dostali ocenění za mezinárodní výzkum vlivu koček na duševní zdraví člověka.

Podprsenka jako ochranná maska

Akademiku Drahošovi ani takový výzkum k smíchu nepřijde. "Například poznatek, že psi registrují i velmi malé změny v magnetickém poli země, je myslím docela zajímavý, a na tom nemění nic ani fakt, že autoři celou věc studovali v kontextu psího vyprazdňování. Takže zaplaťpánbůh za to, že Ig Nobelovy ceny existují," dodává.

Jednou z oceněných je například Elena Bodnarová (na snímku), která při vyhlašování výsledků přímo na pódiu předvedla, jak lze podprsenku rychle přeměnit na pár ochranných obličejových masek. K tomu jí asistovali laureáti klasické Nobelovy ceny Wolfgang Ketterle či Orhan Pamuk.

Ig Nobelovu cenu za fyziku získali japonští vědci za výzkum tření mezi podrážkou boty a banánovou slupkou a banánovou slupkou a podlahou. Měřili tak míru rizika uklouznutí.

Proužky šunky do nosu

Cena za umění putuje do Itálie za výzkum míry bolesti, kterou lidem přivodí pohled na ošklivé obrazy. Podle Mariny de Tommaso, Michele Sardary a Paola Livrea lidé trpí stejně, jako kdyby byli vystaveni silnému laserovému paprsku.

Novinkou k záchraně zdraví přispěl i americko-indický tým, který zkoumal metody, jak zastavit nekontrolovatelné krvácení z nosu. Pacientům trpícím Glanzmannovou tromastenií doporučil ucpat si nos proužky vepřové šunky.

Norsko-německá skupina zase testovala, jak reagují sobi na setkání s lidmi, kteří jsou maskovaní jako lední medvědi. Důvodem výzkumu byl podle nich nárůst ledních medvědů na Špicberkách, kteří se kvůli tání v arktické oblasti budou setkávat se soby stále častěji. 

Událost organizuje časopis Annals of Improbable Research (Letopisy nepravděpodobného výzkumu), během slavnostního obřadu ocenění předávají nositelé skutečných Nobelových cen. Jen jediný z nich - André Geim - přitom vlastní obě ceny.