Když před dvaceti lety založil Vladimír Koza registr dárců kostní dřeně ve Fakultní nemocnici v Plzni, měl jasnou vizi a za tou si šel. Bývaly to totiž doby, kdy transplantace představovala pro nemocné trpící leukemií jedinou naději, přičemž v Československu a posléze Česku se získávaly krevní buňky jen od příbuzných dárců.

Kdo neměl blízkého člověka, jenž se shodoval v potřebných znacích, měl mizivou šanci. Neexistovala žádná databáze dárců, nahlédnout do zahraničních bylo obtížné. A tak se kvůli nemocnému hlásili na testy spolužáci, přátelé, sousedé... Dárce se ale většinou nenašel, nebo naděje svitla pozdě.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se