Dokument o rebelech architektury staví na bydlení ve slumu, na moři i v krizi

Podle autora dokumentární série Rebel Architecture Dana Daviese v roce 2010 poprvé v historii žilo ve městech více lidí než na venkově.

Architektura odměňovaná prestižními cenami se ale situaci nepřizpůsobila. Velkolepé projekty mající štědré rozpočty se míjí s potřebami obyvatel, stíhaných krizí či přírodními katastrofami.

Úlohu znalých architektů tak na sebe berou často nekvalifikovaní stavitelé, kteří s lidmi v nouzi vytvářejí architekturu s minimálními prostředky.

Její podoba se na rozdíl od tzv. starchitecture (hvězdné architektury) řídí pouze funkcí a nejnižší cenou, tvrdí šestidílný dokumentární seriál, který od tohoto pondělí začne vysílat televize al-Džazíra.

Santiago Cirugueda komunitní bydlení staví s dobrovolníky na brownfieldech či pozemcích s nedokončenými projekty, kterých je ve Španělsku sevřeném recesí požehnaně.

Kromě finanční tísně se tak Cirugueda potýká i se zákonem. Momentálně se snaží přesvědčit politiky v Seville na jihu Španělska, aby mu někdejší továrnu na cement dovolili přebudovat na kulturní centrum.

Umělecké ambice pro něj nemají žádnou váhu. Ke stlačení rozpočtu mu pomáhají recyklované materiály, které shání národní síť podobně smýšlejících architektů.

První pákistánská architektka Yasmeen Lari po studiích v Londýně stavěla obrovské budovy z oceli a betonu pro korporace. Po ničivém zemětřesení v roce 2005 se však vrátila k přírodním materiálům, které jsou v Pákistánu běžné.

Od roku 2010 pro lidi, kteří ztratili střechu nad hlavou kvůli zemětřesení nebo povodni, vystavila již 36 tisíc domů. Navrhla je z bambusu, vápence a hlíny.

Nigerijský architekt Kunle Adeyemi nebezpečí povodní vyřešil tak, že obyvatelné konstrukce umístil přímo na moře.

Pro slum blízko hlavního města Lagosu postavil na vodě školu, její využití ale komplikují oficiální povolení. Zato podobný projekt pro neziskovou rozhlasovou stanici ve druhém největším městě Nigérie Port Harcourt regionální vláda podporuje.

Její plán přesídlit část obyvatel na moře má rozpočet několik miliard dolarů.

Brazilec Ricardo de Oliveira si se stavebními povoleními hlavu vůbec neláme. Postavil bez nich přes sto domů. V největší brazilské favele pojmenované Rocinha v centru Ria de Janeira je to tak běžné, tvrdí dokument.

Před letošním světovým šampionátem ve fotbale a olympijskými hrami se ovšem vláda rozhodla favelu pacifikovat, a do městského slumu tak přivedla řadu konvenčních architektů. Namísto skutečného zlepšení zdravotnických služeb a výstavby škol se ale prosadily i bombastické návrhy s pochybným dopadem na kvalitu života obyvatel, například lanovka, kterou využívají hlavně turisté.

Rebel Architecture

Další 3
fotografie

Izraelský architekt Eyal Weizman provedl štáb al-Džazíry kolem západního břehu Jordánu, aby příklady podepřel svou myšlenku, že architektura je těsně spjatá s tím, co Weizman označuje za okupaci palestinských území.

"Architektura a veřejný prostor jsou určitým druhem pomalého násilí. Okupované území je prostředím, které bylo vytvořeno, aby udusilo palestinské komunity, vesnice a města, aby vzniklo místo, kde se nedá žít," tvrdí.

Weizman se zabývá sledovacími metodami izraelské armády. Jeho poslední projekt s titulem Forensic Architecture (Soudní architektura) má docílit toho, aby architektura sloužila jako důkazní materiál při vyšetřování válečných zločinů.

Vietnamský architekt Vo Trong Nghia se zaměřuje na to, jak architekturou zmírnit důsledky populační exploze. 

Ve světě ocelovoskleněného developerského boomu budovy pokrývá zelení a usiluje o záchranu nezastavěných ploch. Betonové městské džungle se snaží přiblížit přirozenému tropickému klimatu Vietnamu.

Každý ze šesti dílů dokumentární série má premiéru na anglickém kanálu al-Džazíry vždy v pondělí a reprízuje se v různé časy všechny dny v týdnu.