Spaní na pryčnách v podzemí Špilberku. Noc v nejobávanějším žaláři vyjde na 250 korun

Přespání na tvrdých pryčnách v kasematech hradu Špilberk je novinkou, která zpestří víkendové oslavy 369. výročí od uhájení moravské metropole před početným švédským vojskem. Noc v nejobávanějším vězení Rakouska-Uherska si může vyzkoušet skupina 25 odvážlivců.

"Jsou to prostory studené, vlhké a temné. Uvidíme, jak budou dobrovolníci tyto podmínky zvládat," řekl ředitel Muzea města Brna, sídlícího na Špilberku, Pavel Ciprian.

Přespání v kasematech přijde každého ze zájemců na 250 korun, k dispozici budou dvě cely. V podzemí bude vypnuta elektřina, světlo zajistí zčásti svíčky a lampy.

Kasematy byly původně postaveny nikoli jako vězení, ale jako sklady a ubytovna pro obránce hradu. O přeměně zrušeného pevnostního vězení na Špilberku na civilní věznici určenou nejtěžším zločincům rozhodl císař Josef II. v roce 1783. V hromadných celách mohlo být až 200 trestanců, kteří byli využíváni pro těžké práce.

Od poloviny 90. let 18. století se v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i tzv. političtí vězni – francouzští revolucionáři, uherští jakobíni, italští vlastenci i polští účastníci tzv. krakovského povstání. Básník Silvio Pellico, který zde nedobrovolně prožil osm let, pak prostřednictvím knihy Mé žaláře proslavil špilberské vězení po celé Evropě.

V roce 1855 císař František Josef I. věznici zrušil a její prostory se přeměnily na vojenská kasárna. O sto let později se ze Špilberku stává muzeum.

Z časostroje budou padat černé kuličky

Vzpomínkové akce na obranu Brna před Švédy se letos uskuteční podvacáté. Vrcholem oslav bude sobotní bitevní ukázka odražení švédského vojska.

Časostroj na náměstí Svobody, z něhož v každou celou hodinu vypadává skleněná kulička, bude v sobotu od 11 do 23 hodin nově vydávat černé kuličky. Připomenou legendu o generálovi švédských vojsk Torstensonovi, podle které jej mohla zabít pouze černá skleněná kulička ulitá při magickém obřadu.

Podle pověsti generál Torstenson prohlásil, že pokud jeho vojsko do poledne neprolomí městské hradby, obléhání Brna ukončí a odtáhne. Brňané se to dozvěděli a ve chvíli, kdy již hrozilo, že město padne, nechali odbít poledne už v 11.00. Od té doby ve městě hlásí kostelní zvony poledne o hodinu dříve.