Pohled z okolních kopců na některou z vesniček v rakouských Alpách se obvykle příliš neliší. Shluk téměř na vlas stejných domků, malé náměstí s kostelem a pár samot na okolních pastvinách, které se donekonečna rozbíhají údolím.

Přesně taková je na první pohled i obec Erl v Tyrolských Alpách, ležící nedaleko hranic s Německem. Na druhý pohled? Zaregistrujete něco nezvyklého. To když si všimnete černé skulptury na okraji vesnice, která jako obrovský pták rozpíná křídla a chystá se k rozletu. Nikam nakonec neuletí, naopak bude místním obyvatelům ještě dlouhou dobu zpívat. Nezvyklá budova slouží totiž jako koncertní sál Tyrolskému festivalu klasické hudby, který se zde každoročně koná.

Dva stánky umění

Ač to zní neuvěřitelně, ve vesničce s patnácti sty obyvateli je nová koncertní síň už druhým velkým prostorem, kde se mohou konat kulturní představení. V jejím těsném sousedství stojí ještě Divadlo umučení, které vzniklo pro inscenace pašijových her a v němž se od roku 1998 původně odehrával i letní hudební festival. Menší bílá stavba z 50. let je přitom se svými akustickými vlastnostmi a monumentálním štítem sama o sobě architektonický unikát.

Tyrolean Festival Hall

Architekt: Delugan Meissl Associated Architects (DMAA)
Investor: Winterfestspielhaus Erl
Adresa: Erl, Tyrolsko, Rakousko
Cena: 900 milionů korun
Projekt: 2008-2009
Realizace: 2010-2012
Užitná plocha: 8800 m2
Plocha pozemku: 9700 m2
Zastavěná plocha: 4500 m2
Rozměry: 90 m 71 m 22 m

Delugan Meissl Associated Architects (DMAA)

Vídeňský ateliér založil v roce 1993 tehdy třicetiletý Roman Delugan spolu se svou o čtyři roky starší ženou Elke Delugan-Meisslovou. Oba předtím vystudovali architekturu - Roman na Uměleckoprůmyslové akademii ve Vídni a Elke na Polytechnickém institutu v Innsbrucku. Při studiu manželé postupně rozvinuli osobitý styl vyjádřený snahou o silnou interakci mezi budovami a okolním prostředím. Jejich projekty se tak vyznačují prolínáním interiérů a exteriérů a plynulými přechody mezi nimi. Nejznámější příklady jsou třeba Muzeum Porsche ve Stuttgartu, budova filmového institutu Eye v Amsterdamu nebo "horizontální mrakodrap" BEAM ve Vídni.
Dosud největším oceněním ateliéru jsou tři nominace na prestižní cenu Miese van der Rohe.

O to těžší práci pak měli architekti z vídeňského ateliéru Delugan Meissl (DMAA), kteří v roce 2007 dostali pozvání zúčastnit se soutěže na návrh nového, většího a modernějšího sálu, jenž by zároveň umožnil konání festivalu v zimním období. Při práci na projektu museli brát ohled nejen na specifické přírodní a kulturní prostředí Tyrolských Alp, ale právě i na starší divadlo.

Třicetimetrové křídlo

"Museli jsme vyhovět specifickým požadavkům na funkci budovy a současně zachovat její proudící geometrii. Navíc jsme se museli držet místní topografie a kontextu okolní zástavby, což z pohledu designu nebylo vůbec jednoduché," říká jeden ze zakladatelů ateliéru DMAA Roman Delugan.

"Proto jsme začali s jednoduchou krabicí s určitým vnitřním programem, kterou jsme postupně formovali a přizpůsobovali okolí. Krajina, skalní útvary v pozadí, charakter historického divadla... To všechno ve výsledku přispělo k orientaci projektu a jeho vzhledu," vysvětluje.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se