Nejvzácnější známka světa se prodala "jen" za 9,5 milionu dolarů. I tak je to rekord

Dražba známky One-Cent Magenta (Jednocentová karmínová), považovaná za nejvzácnější známku světa, vynesla v úterý večer v New Yorku rekordních 9,5 milionu dolarů (192,5 milionů korun).

Aukční síň Sotheby´s přitom odhadovala, že se její cena může "vyšplhat" až na 20 milionů USD, tzn. 400 milionů korun.

Nepříliš vzhlednou červenou známku se zastřiženými rohy, na níž se dá rozeznat kresba plachetnice, a které se podle místa tisku říká i Britská Guayana, naposledy vydražil John du Pont za 935 000 dolarů (asi 18,6 milionu korun) v roce 1980.

Známku s nominální hodnotou jednoho centu považují odborníci za nejvzácnější na světě, neboť je jediným známým exemplářem svého druhu. Vytištěna byla v roce 1856 z nouze, když se před půldruhým stoletím zpozdila dodávka známek z Británie do kolonie v Jižní Americe a místní poštmistr byl nucen požádat místní tiskárnu o výpomoc. Údajně jde o chybotisk.

Podle expertů dnes z tehdy vytištěné série existuje několik čtyřcentových a právě tato jediná jednocentová.

Poštovní známky zrají jako víno. Které jsou nejvzácnější? - čtěte ZDE

Dražba byla významná i proto, že se proslulá známka dostala na veřejnost poprvé od roku 1986, kdy byla vystavena v Chicagu.

Dosud nejdražší poštovní známkou je švédská "Tříšilinková žlutá z roku 1855, která se v roce 2010 vydražila za 2,2 milionu dolarů.

Nejdráže prodané známky:

"Obálka z Bordeaux" – Unikátní obálka, kde jsou nalepeny modrý i červený Mauritius současně, byla doručena z Mauritia jistému francouzskému vinaři. V roce 1993 ji koupil anonymní sběratel na aukci v Curychu za pět milionů dolarů (asi 101,3 milionu korun podle současného kurzu).

Z-grill – Známku s profilem Benjamina Franklina z roku 1868 získal v říjnu 2005 sběratel a obchodník s cennými papíry Bill Gross výměnou za sestavu čtyř známek Obrácené Jenny v hodnotě 2,97 milionu dolarů (asi 60,2 milionu korun). Obrácená Jenny je chybotisk z roku 1918. Na známce je dvouplošník Curtiss JN-4H, přezdívaný Jenny, natištěný vzhůru nohama. Známek bylo vytištěno celkem 700, po vydání se prodalo pouze sto, ostatní poštovní úřad stáhl.

Tříšilinková žlutá – Švédský barevný chybotisk z roku 1855; unikát vytištěný omylem v jediném exempláři. Naposledy byl vydražen v roce 2010 za 2,27 milionu dolarů (46 milionů korun). Za stejnou sumu byla známka vydražena i při aukci v roce 1996.

Misionářská Havaj – Modrá dvoucentová známka z roku 1851, existuje jediný známý neupotřebený kus. V roce 1995 v aukci prodána za 1,9 milionu dolarů (asi 38,5 milionu korun).

Vzácné známky:

Penny Black – Tyto první nalepovací známky na světě přišly do oběhu 6. května 1840, byly černé, jednopencové, s portrétem královny Viktorie. Bylo jich vytištěno na 68 milionů kusů. Nyní mají cenu kolem pěti milionů dolarů, to jest asi 101 milionů korun.

Modrý Mauritius – Objevil se společně s červeným v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie, má hodnotu dvě pence, existuje asi 12 exemplářů. V laické veřejnosti nejpopulárnější známka světa.

Červený Mauritius – Emise z roku 1847 s nominální hodnotou jedna penny, známo asi 14 exemplářů.

Perla britské koruny – Pochází z roku 1854. První známka platná v britské kolonii Indii byla tištěná v Kalkatě a zobrazuje profil mladé královny Viktorie ve čtyřech různých hodnotách. Nejvyšší z nich byla první dvoubarevná známka na světě.

Basilejská holubice – První a jediná známka, kterou vydal švýcarský kanton Basilej. Byla to první známka natištěná ve třech barvách (černá, modrá a červená). Dnes zůstává jednou z nejkrásnějších klasických známek.

Osmdesátiblok modrých Merkurů – Rakouská pošta dala 1. ledna 1851 do oběhu známky určené výhradně k vyplácení novinových zásilek. Tak se zrodily první novinové známky světa. Ve středu je hlava boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur, známky měly barvu modrou, žlutou a růžovou.

Bermudský Perot – První známka vytištěná na Bermudách na oslavu ustavení jejich hlavního města, Hamiltonu. Je na ní podepsán bermudský poštmistr William Perot. Dodnes se zachovalo asi 11 exemplářů, většinou v držení evropské šlechty, jednu vlastní britská královna Alžběta II.