Do historie tvrze pánů z Rabštejna se zapsali noví majitelé. Nebude sice jejich hlavním sídlem, ale času tu v následujících letech budou muset trávit dost.

"Hrádek se rozpadá před očima. Zarůstá křovím. Kdyby nikdo nic nepodnikl, za deset až třicet let by tady byla jen hromada kamení zarostlá kopřivami," řekl Miroslav Gregor, který se dvěma přáteli památku za desítky tisíc korun koupil a počítá s tím, že další peníze je nově nabytá nemovitost bude stát.

Opravit si ji chtějí sami. Kamenů je v okolí dostatek, budou prý podle nich stačit pytle s cementem a páry rukou na práci.

"Nejdřív chceme očistit zdivo, aby na něm nerostla vegetace. Za tři až pět let by mohlo být zdivo zakonzervované. Už jsme vyčistili dvě třetiny okolí hradu od náletů," řekl Gregor.

Hrad Rabštejn pochází ze 14. století a v poslední době se nacházejí indicie, které mu přikládají větší význam, než se původně myslelo. Jeho první majitel Matěj z Rabštejna byl ve službách Karla IV. a z něj panovníkovi nejspíš zajišťoval dozor nad věnným městem Chrudim.

"Páni z Rabštejna měli hrad do roku 1460. Pak se majitelé poměrně rychle střídali. V 16. století už byl hrad neobyvatelný a začal postupně chátrat," řekl Vít Novák, další z vlastníků památky.

Zřícenina hradu Rabštejn na Chrudimsku

Majitelé hradu by rádi získali staré fotografie, pomohly by jim i vzpomínky pamětníků. Staré obrazy jsou totiž často romanticky stylizované a neodpovídají skutečnosti. Hrad zhruba před půl stoletím ještě míval dvě místnosti i střechu. "Moje maminka sem chodívala na výlety. Hajný návštěvníky provázel a vyprávěl jim historii hradu. Bohužel někdy v 60. letech si tady trampové udělali ohýnek, ten prohořel střechou a ta se propadla," řekl Novák.

Hrad půdorysně tvoří ovál a měl několik pater o celkové rozloze asi 300 metrů čtverečních. Do dneška z něj zbyla jedna vysoká zeď, vstupní brána a torzo čtyřboké věže a zbytky dalších zdí. "Poradíme se, zda stabilizovat jako první nejvyšší zeď. Je nejvíc ohrožená, před časem se dokonce uvažovalo, že se strhne, aby nespadla," řekl Gregor.

Zřícenina je v sezoně poměrně hojně navštěvovaná výletníky, a tak u ní možná časem přibude informační tabule se základními daty, neboť ta dohledatelná na internetu jsou podle Nováka dost nepřesná.